Arguing for the idea of connected histories, Bhambra presents a fundamental reconstruction of the idea of modernity in contemporary sociology. She criticizes the abstraction of European modernity from its colonial context and the way non-Western "others" are disregarded. It aims to establish a dialogue in which "others" can speak and be heard.
Bhambra outlines what 'Theory for a Global Age' might look like, offering this outline as a statement for consideration, contestation and discussion. Bhambra sets the agenda for a new social theory which not only engages with global intellectual currents, but is fundamentally reshaped by them.
Modern society emerged in the context of European colonialism and empire. So, too, did a distinctively modern social theory, laying the basis for most social theorising ever since. Yet colonialism and empire are absent from the conceptual understandings of modern society, which are organised instead around ideas of nation state and capitalist economy. Gurminder K. Bhambra and John Holmwood address this absence by examining the role of colonialism in the development of modern society and the legacies it has bequeathed. Beginning with a consideration of the role of colonialism and empire in the formation of social theory from Hobbes to Hegel, the authors go on to focus on the work of Tocqueville, Marx, Weber, Durkheim and Du Bois. As well as unpicking critical omissions and misrepresentations, the chapters discuss the places where colonialism is acknowledged and discussed – albeit inadequately – by these founding figures; and we come to see what this fresh rereading has to offer and why it matters. This inspiring and insightful book argues for a reconstruction of social theory that should lead to a better understanding of contemporary social thought, its limitations, and its wider possibilities.
Kniha je výjimečným příspěvkem do debat o povaze moderní společnosti. Svým zaměřením na opomíjené souvislosti vzniku a rozvoje moderní sociologie jako nástroje výkladu moderní společnosti reaguje na současné proměny sociologické agendy a na nové výzvy spojené s voláním po začlenění perspektiv, jež byly v dosavadním kánonu opomíjeny. Výchozí teze celé knihy se opírá o přesvědčení, že je do okruhu zájmů sociologie, který byl historicky spojen s otázkami třídy, genderu a sexuality, nezbytné začlenit otázky koloniální „moci“ a imperiální nadvlády.Velkou předností této knihy je skutečnost, že v reakci na volání po „dekolonizaci“ sociologického kurikula tyto jevy pouze nepřidává do stávajícího sociologického repertoáru. Klade si za cíl celkovou rekonstrukci „moderní sociální teorie“ prostřednictvím výkladu autorů, kteří stojí za celou „konstrukcí“ moderní sociologie. Jednotlivé kapitoly, kriticky rozebírající dílo od Hobbese a Hegela po Tocquevilla, Marxe, Webera, Durkheima a Du Boise, nejsou dalším učebnicovým výkladem těchto klíčových myslitelů, kterých je na knižním trhu nespočet.Otázky související s kolonialismem a impériem se zde stávají součástí systematického výkladu, jenž proměňuje dosavadní pojmový aparát moderní sociální teorie, který se dosud opíral o formativní koncepty jako národní stát a kapitalistická ekonomie. Zcela zřetelně tedy nejde o dějiny sociologie, nýbrž o svébytný argumentační pokus o rekonstrukci sociologické tradice, jenž je souměřitelný s tou ambicí, s níž autoři jako Habermas, Giddens nebo Bourdieu vydávali v osmdesátých letech své velké teoretické výklady vývoje společnosti. Jakkoli jde o ambiciózní příspěvek k výkladům moderní společnosti, zaměření na souvislosti, které jsou dnes atraktivní nejen akademicky, dělají knihu velmi čtivou a lákavou nejen pro úzký okruh sociálních vědců nebo jen studentů sociologie.Kniha po svém vydání vyvolala velký zájem čtenářského publika i velký ohlas v akademické veřejnosti. Autoři uspořádali přednáškové turné, jež je zaznamenáno na řadě volně dostupných videí představujících jak hlavní teze knihy, tak i detailnější analýzy jednotlivých aspektů výkladu.Pro české prostředí a české publikum je překlad knihy jednak systematickým uvedením do problémů souvisejících s kolonialismem a impériem, jednak vysoce aktuální kontextualizací myšlenek velkých sociologických myslitelů. Je rovněž vítaným obeznámením s nejnovější tematizací agendy sociální teorie a obecně výkladů vývoje společnosti. Nepochybně jde také o ukázku proměny současné sociologické argumentace, v níž se dostávají ke slovu mnohé dosud opomíjené problémy koloniální a imperiální dominance.