Podtitul: (stolní kniha rodinná).
Soubor hluboce lidských povídek a pohádkových apokryfů na téma nejznámějších pohádek.
Pohádky vyprávěné neobvyklým způsobem - hledání odpovědí na otázky, které se nabízejí v pozadí pohádky, zkoumání různých motivů jednajících postav, hledání nových souvislostí, se střídají s kratšími příběhy ze života rodiny, ve kterých autor mistrně, lehce s vtipem a nadsázkou i s pochopením pro každodennost líčí problémy v životě člověka, ve vztazích mezi lidmi.
Knižní rozhovor s houslistou a hudebním skladatelem Jiřím Pavlicou, který působí od roku 1978 jako umělecký vedoucí souboru Hradišťan. Rozhovor je členěn do tématických oddílů, které se dotýkají počátků v Uherském Hradišti, let studií i intenzivního hraní s Hradišťanem i skupinou Javory Petra Ulrycha, první zásadní desky Byla vojna u Slavkova, setkávání na festivalech různých hudebních žánrů, ale obsahují též obecnější úvahy o hudbě a její barevnosti, o lidové tradici a jejích proměnách, o spontánnosti a improvizaci i o tichu a soustředění potřebném pro komponování.
Ačkoli Hradišťan zůstal jeho hudebním domovem, Jiří Pavlica dospěl v hudbě k nebývalé otevřenosti. Toto jeho směřování přineslo ovoce v podobě nezaměnitelných nahrávek: s Vlastou Redlem a AG Flekem, Emilem Viklickým, japonským hudebníkem Yaz-Kazem, jihoafrickým multiinstrumentalistou Dizu Plaatjiesem či skupinou alikvotních zpěváků a hráčů na tradiční nástroje Altai Kai, ale i s Komorním orchestrem Leoše Janáčka či Filharmonií Brno. Symbolický je ostatně i název pořadu \"Sešli se...\", který Jiří Pavlica léta připravoval pro ostravské studio České televize.
Nicméně rozhovor, který s Jiřím Pavlicou vede hudebník, divadelník, spisovatel, a kromě toho i sběratel písniček Přemysl Rut, je \"nejen o hudbě\" a lidech kolem ní (a pro ně), ale i o rodině, našich lidských cestách a životě vůbec.
Kniha mapuje aktivity Nedivadla (1963–1990), které se stalo významnou scénou Československa po druhé světové válce. Založil je Ivan Vyskočil, známý jako „otec české ne/divadelní alternativy“, po jeho působení v Redutě a Divadle Na zábradlí. Nedivadlo se profilovalo jako prostor pro narativní divadlo, které vznikalo z autentického setkání a improvizace. Vyskočil se stal unikátním představitelem světové divadelní alternativy, přičemž jeho divadlo se vyznačovalo veselou chudobou a absurdností. Mezi pravidelné spolupracovníky patřili Pavel Bošek, Leoš Suchařípa, Josef Podaný, Josef Škvorecký a další.
Kniha je klíčovým zdrojem poznání Nedivadla a obsahuje sedm her Ivana Vyskočila, včetně Posledního dne a Křtin v Hbřbvích. Dále nabízí studie, recenze, rozhovory, polemiky, vzpomínky a bibliografii. První vydání z roku 1996 připravil Přemysl Rut, druhé doplnil Michal Čunderle a rozšířilo se o dvě hry, dvě studie a desítky fotografií. Grafickou úpravu zajistili Otakar Karlas a Jan Zich. Publikace má 480 stran textu a 88 stran fotografií.
Další svazek souborného díla Divadla Járy Cimrmana obsahuje studii Zdeňka Svěráka o historii vzniku a vývoji tohoto svébytného divadelního ansámblu. O tom, kdo je skutečně Jára da Cimrman, rozvíjí hypotézy Přemysl Rut. Druhou část publikace tvoří rejstřík jmen, názvů a pojmů z her Divadla Járy Cimrmana, jak se objevovaly v průběhu let 1967–1992. Pro celkové dokreslení fenoménu Cimrman knížka závažná, až klíčová.
Půvabná publikace o svaté Paní Zdislavě, která vyšla u příležitosti 750. výročí jejího úmrtí. Sestra Česlava Talafantová OP vykreslila zdislavskou legendu nevšedním způsobem, který upoutá nejen malé čtenáře, ale i dospělé. Kreslená legenda v této knize dostala poetický doprovod, který napsal Přemysl Rut.
Kniha Písničky sleduje populární žánr nejen jako zrcadlo proměnlivých společenských nálad, ale především jako umění hudebně poetické miniatury, které už vytvořilo i dílka klasická. Úhel jejího pohledu je omezen na písničky české, od baroka až po písničkáře autorovy generace.
Česká písnička mezi poezií a divadlem.
Z bohatě rozvětveného rodokmenu české písničky se autor antologie Přemysl Rut, sám hudebník, spisovatel, divadelník a profesor na pražské DAMU, soustředil na tradici písní, které vznikaly v prostředí literárním a divadelním (včetně literárních kabaretů a divadel malých forem) od národního obrození až do osmdesátých let minulého století. Unikátní publikace nabízí tři stovky písní, jejichž slovesné i hudební hodnoty by mohly dodnes lákat nejen k četbě, ale též k interpretaci. Vychází s notovým záznamem nápěvů a s harmonickými značkami.
Kniha obsahuje kompletní soubor literárních a dramatických textů Ladislava Smočka s výjimkou dramatizace novely F. M. Dostojevského Strýčkův sen (1977) a divadelního scénáře Nejlepší den (1995) napsaného pro plzeňské Divadlo J. K. Tyla k 50. výročí osvobození Plzně americkou armádou. Nejlepší den vyjde v nakladatelství Větrné mlýny samostatně, až bude mít definitivní podobu.
KNIHA OBSAHUJE:Jak V. zabil člověka / Lupič / Brazilské dobrodružství / Akce Šálaj / Ze života slavíků / Černý den / Koncert / Čekání / Stručný záznam o jedné velké žízni / Jízdní ráno / Gymnastický medailón / Rozhovor / Piknik / Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho / Bludiště / Bitva na kopci / Sólo / Milovníci opery
Podtitul: Šest nepůvodních rozhlasových her. Šest rozhlasových her řazených v knize chronologicky podle svého vzniku. Všechny byly uvedeny na stanici Vltava ČRo 3.
