Výbor z legend a pověstí různých kmenů severoamerických Indiánů zachycuje ústně tradované a dochované příběhy a mýty o stvoření, lásce, indiánských hrdinech, o válce, zvířatech, nejrůznějších pletichářích i o konci světa.
Lidové pohádky, vyprávěnky a "poudačky" z Kladska a Podkrkonoší vyprávěné jadrnou řečí našich předků a sebrané významným českým folkloristou a spisovatelem. Humorné, laskavé i laškovné čtení.
Ludvík je celkem normální desetiletý kluk, který má na světě ze všeho nejraději svoje dlouhé vlasy. Právě kvůli nim se dostane do konfliktu s učitelkou angličtiny, Přeučenou Ruštinářkou. On je totiž tak trochu spratek. Svou kštici všelijak využívá, aby učitelku naštval. Jednoho dne to ale přežene a mazaná kantorka zosnuje pomstu. Nasadí Ludvíkovi do vlasů vši, s nimiž jeho rodiče marně bojují. Problém vyřeší až nůžky. Vlasy musí pryč – šmik a šmik a zmizí jedním spláchnutím v záchodu. Ale tím to nekončí, naopak vše začíná. Vlasy se ocitnou na břehu neznámého moře… A jejich putování zpátky domů může začít. Ludvík je přece potřebuje! Cestou vlasy potkávají různé bytosti v nouzi a ochotně jim pomáhají. Rybářovi upletou vlasový vlasec, Malíři zas věnují pár svých druhů na výrobu štětce a Meteorologovi poslouží jako součástka do vlhkoměru. Zbylé vlasy pak putují dál a dál… až dojdou na konec světa. To se musely s Ludvíkem minout! Bezradné vlasy zavolají své přátele a společně vymyslí jiný, ovšem o mnoho nebezpečnější způsob, jak se k Ludvíkovi dostat. Podaří se jim najít svého Ludvíka?
Krátké, okouzlující a vtipné legendy a mýty, jež autorka sepsala převážně podle vyprávění svých černých služebných za svého pobytu v západní Africe mezi lety 1928 - 1929. Příběhy o stvoření, o původu lidských vlastností, svět, v němž se zvířata chovají jako lidé a mluví lidskou řečí, to všechno v jedné pestrobarevné sbírce, sestavené po dlouhých sedmdesáti letech pro toto vydání. Helena Izbická se narodila v roce 1906 a dnes žije v Berouně. Ve stručném doslovu, seznamujícím v hrubých rysech čtenáře s historií jejího života a hlavně její cesty do Afriky, byly použity úryvky z autorčina deníku a její "africké kresby". Celou knihu bohatě ilustroval a graficky upravil Štěpán Dančo.
Prof. Matějček odpovídá na základní otázku: "Kdy je při výchově pro co vhodná doba a co kdy nepromeškat?" Ve svém výkladu srozumitelně spojuje poznatky dnešní vědy i praktické zkušenosti vlastní i dalších psychologů a pedagogů. A jak autor sám slibuje: "Bude v tom jistě i dost mých vlastních osobních postojů a možná i libůstek, takže mi nezbývá než prosit laskavého čtenáře jednak o shovívavost a jednak o jeho vlastní tvořivé uvažování na dané téma." Kniha je určena především rodičům, ale i učitelům a vychovatelům a všem, kdo přemýšlejí o výchově a jejích možnostech.