Ruda Havránková Livres
Titulní próza Hráč (1866), kterou sám autor označuje jako román, je mistrovskou, zčásti autobiografickou studií hráčské vášně: v prostředí lázeňského města se odehrává příběh mladého preceptora, jenž se stává obětí kurtizány „mezinárodního formátu“ a končí jako profesionální hráč. Novela Věčný manžel (1870) líčí svérázný způsob problému manželského trojúhelníku - až na to, že tady se podváděný manžel dovídá o svých parohách ex post, po smrti své ženy. Závěrečná Nemilá příhoda je sarkastická povídka o generálovi, který zcela neplánovaně navštíví oslavu svatby svého podřízeného a notně se tam ztrapní.... celý text
Tolstoï écrit cette nouvelle en 1859. Elle est perçue, notamment par Romain Rolland, comme étant « l oeuvre la plus pure qui soit jamais née de lui ». Il ajoute également que « c est le miracle de l amour ». Cet ouvrage se démarque du reste de la production de Tolstoï dans le sens où pour la première fois, l'auteur choisi de se glisser dans la peau d'une femme pour raconter son récit. Avec des mots emplis d'émotions il retrace sa propre expérience du mariage et anticipe toutes les étapes qui attendent son amour : des moments les plus heureux, au doutes et aux déchirures. Cet ouvrage est en version bilingue. Il contient de nombreuses clefs pour comprendre le russe: des explications de textes et de nombreux mots de vocabulaires.
Imaginez Don Juan plein de remords et hanté par un mari trompé. Accablé de soucis d'argent, n'ayant le goût à rien, Veltchaminov est poursuivi par un homme en deuil. Troussotzky a perdu sa femme. Toute faute, pour Dostoïevski, doit être expiée; le péché engendre la maladie et la folie. Le vaudeville tourne au drame, car il y a une victime innocente, Lisa, une enfant. De qui est-elle ? L'éternel mari retrouvera une épouse, l'éternel amant sa vigueur et le jeu recommence. L'auteur rit lui-même, se souvenant de son premier mariage. Ce roman tragique et comique révèle un autre Dostoïevski. Mais ses personnages sont toujours aussi grands d'être conscients de leur petitesse. Edition traduite et présentée par Dominique Arban, commentée par Georges Philippenko.
Pod Gediminovou horou je ilustrovaná kniha pro děti. Válka očima chlapce. Moskevský pionýr Míša odjíždí na část prázdnin za svým otcem, náčelníkem vojenské nemocnice v právě osvobozeném Vilně Sovětskou armádou. Prožívá tu mnohá dobrodružství s tamními chlapci, kteří jej uznají za svého vůdce, vytvářejí partu timurovců a pomáhají litevské dívce Anutě najít nacisty odvlečeného otce. Autor dovede mladého čtenáře zaujmout a zároveň nenásilně zdůrazňuje vlastnosti správného pionýra, odsuzuje fašistické barbarství a vychovává k socialistickému vlastenectví.
Novela, po prvé uveřejněná v r. 1910, je nejzávažnější sociální prózou významného ruského spisovatele, který byl v r. 1936 vyznamenán Nobelovou cenou. Bunin podal v této "prozaické básni plné žalu a tvrdé, příkré otevřenosti" otřesné záběry z ruského vesnického života na počátkutohoto století. "Syrové obrazy hladem zdivočelých a zaostalých rolníků, zbohatlých a bohatnoucích vydřiduchů a zchudlých šlechticů ze strastiplné doby po porážce revoluce 1905 střídají se tu s lyrikou stesku a melancholie, s mlhavými a nekonečně smutnými sceneriemi ruské stepi a širokých dálek, s poesií tamějších lidových zvyků, průpovídek a písní. " Jako všechna Buninova díla vyniká i tato povídka formální precisností a bohatým kultivovaným jazykem.
Román význačného sovětského spisovatele je analýzou pocitů ruských emigrantských ztroskotanců (r. 1919-1920), chmurný příběh lidí zradivších svou rodnou zem. (Román vyšel naposled u nás po válce pod názvem "Černé zlato".)
