Ivan Zmatlík Livres

Výber najkrajších rozprávok Boženy Němcovej, K. J. Erbena, Bratov Grimmovcov a Charlesa Perraulta s pôvabnými ilustráciami známej českej ilustrátorky Eleny Zmatlíkovej.

Florence Houël est professeur agrégé de Lettres modernes exerçant au lycée A. Maurois de Deauville.

Jedno z nejpůsobivějších Rollandových dramat, které čerpá z pohnuté historie Francouzské revoluce, se odehrává v období, kdy její tvůrci a významní představitelé končí pod gilotinou. Touha po lepším světě a strach o život, provázejí postavy hry, které teď hledají cestu k přežití, vzdorují utrpení a vidí kolem sebe kolaboraci a udavačství motivované strachem o život. Na pozadí tíživé životní situace revoluce, která pohlcuje „své děti“ a láme charaktery, hrdinové hry bolestně hledají lásku. Kdo dokáže obětovat za lásku i cenu nejvyšší – vlastní život? V novém překladu Ivana Zmatlíka vychází jako 168. svazek edice D.

Táňa se ztratila v lese a zabloudila do chaloupky, kde bydlí tři medvědi. Aktivní čtení pro nejmenší podle námětu L. N. Tolstého.

Plešatá zpěvačka (1950) s podtitulem Antihra byla v době svého vzniku objevem. Jde o první Ionescovo dramatické dílo, které zároveň otevírá cestu dalším tvůrcům tzv. absurdního divadla. Také Židle (1952) patří mezi Ionescova nejvýznamnější dramatická díla.

Hra významného polského dramatika způsobila při svém prvním uvedení v Polsku rozruch a odsouzení z kazatelny, především díky vypjaté erotičnosti, která provází představy dvou dospívajících dívek, které vstupují do měšťáckého světa dospělých. Hra situovaná do období biedermayeru je odpovědí na romantické tradice polského dramatu, nezapře blízkost s absurdním divadlem a tzv. „otevřeným divadlem“ .

Ce sont eux qui sont beaux. J'ai eu tort! Oh! Comme je voudrais être comme eux. Je n'ai pas de corne, hélas! Que c'est laid, un front plat. Il m'en faudrait une ou deux, pour rehausser mes traits tombants. Ca viendra peut-être, et je n'aurai plus honte, je pourrai aller tous les retrouver. Mais ça ne pousse pas! (Il regarde les paumes de ses mains.) Mes mains sont moites. Deviendront-elles rugueuses? (Il enlève son veston, défait sa chemise, contemple sa poitrine dans la glace.) J'ai la peau flasque. Ah, ce corps trop blanc, et poilu! Comme je voudrais avoir une peau dure et cette magnifique couleur d'un vert sombre, une nudité décente, sans poils, comme la leur!

JEANNE: Messire saint Michel! sainte Marguerite! sainte Catherine! vous avez beau etre muets maintenant, je ne suis née que du jour où vous m'avez parlé . Je n'ai vécu que du jour où j'ai fait ce que vous m'avez dit de faire, à cheval, une épée dans la main! C'est celle-là, ce n'est que celle-là, Jeanne! Pas l'autre, qui va bouffir, blemir et radoter dans son couvent - ou bien de trouver son petit confort - délivrée.. Pas l'autre qui va s'habituer à vivre...

Autor vzpomíná na některé významné čechovovské inscenace u nás v kontextu doby, zamýšlí se v této souvislosti i nad tvorbou S. Mrožka. Publikaci doprovázejí přehledy inscenací obou dramatiků na českých scénách. ISBN 80-86216-08-X (soubor, 6 svazků)