Alexander Tomský Livres

Chesterton je především básníkem ohromující lidské přirozenosti a veselým, hravým mystikem lidské existence i její podivuhodné každodennosti. Dobro, krása, pravda a také všechny ctnosti včetně humoru jsou pro něho extatickým vytržením a velkým dobrodružstvím každého života. A je jenom na člověku, aby si život hloupě nekazil, jinak ho bude mít opravdu obyčejný v tom nudném a otravném slova smyslu. Teprve když pochopíme život jako dar, svět jako zázrak, ráno jako počátek dobrodružné cesty, druhého člověka jako radostné setkání a příležitost, stávají se obyčejné věci neobyčejnými. Chesterton – toť návod na život!

A revised edition of the Notting Hill Editions essay collection by the late Sir Roger Scruton with a new introduction by Douglas Murray. Confessions of a Heretic is a collection of provocative essays by the influential social commentator and polemicist Roger Scruton. Each “confession” reveals aspects of the author’s thinking that his critics would probably have advised him to keep to himself. In this selection, covering subjects from art and architecture to politics and nature conservation, Scruton challenges popular opinion on key aspects of our culture: What can we do to protect Western values against Islamist extremism? How can we nurture real friendship through social media? Why is the nation-state worth preserving? How should we achieve a timely death against the advances of modern medicine? This provocative collection seeks to answer the most pressing problems of our age. In his introduction, the bestselling author and commentator Douglas Murray writes of what it cost Scruton to express views considered unpalatable, and of the importance of these ideas after Scruton’s death.

Gilbert Keith Chesterton se proslavil mnoha literárními žánry, ale hlavní důvod, proč stále patří k nejcitovanějším autorům světa, naleznete v této útlé knížce. Chesterton byl totiž mistrem paradoxu. Povýšil společenský bonmot na životní filosofii zdravého rozumu, na obranu občanské liberální politiky a tradičních hodnot evropské kultury. A ještě něco navíc: Chesterton je úvodem do světa tisíce malých překvapení a radostí ze života, proto byl tolik milován i těmi, kteří ne scela sdíleli jeho životní filosofii. U nás to byli především Ferdinand Peroutka, Karel Čapek, Jiří Voskovec, Jan Werich, Ivan Vyskočil a Jiří Suchý. Alexander Tomský vybral a přeložil téměř 450 úryvků z Chestertonova díla. Zhruba jedna třetina uvedených citátů pochází z knižních vydání novinových esejů a sloupků, napsaných před 1. světovou válkou. Druhá třetina pochází z novin a časopisů, které knižně nevyšly, hlavně z Illustrated London News a Daily News. Ostatní pocházejí z próz a monografií. 2. vydání.

Gilbert Keith Chesterton se proslavil mnoha literárními žánry, ale hlavní důvod, proč stále patří k nejcitovanějším autorům světa, naleznete v této útlé knížce. Chesterton byl totiž mistrem paradoxu. Povýšil společenský bonmot na životní filosofii zdravého rozumu, na obranu občanské liberální politiky a tradičních hodnot evropské kultury. A ještě něco navíc: Chesterton je úvodem do světa tisíce malých překvapení a radostí ze života, proto byl tolik milován i těmi, kteří ne scela sdíleli jeho životní filosofii. U nás to byli především Ferdinand Peroutka, Karel Čapek, Jiří Voskovec, Jan Werich, Ivan Vyskočil a Jiří Suchý. Alexander Tomský vybral a přeložil téměř 450 úryvků z Chestertonova díla. Zhruba jedna třetina uvedených citátů pochází z knižních vydání novinových esejů a sloupků, napsaných před 1. světovou válkou. Druhá třetina pochází z novin a časopisů, které knižně nevyšly, hlavně z Ilustrated London News a Daily News. Ostatní pocházejí z próz a monografií.

Kniha, kterou Chesterson napsal roku 1908, je v podstatě autorovou duchovní autobiografií či vyznáním a klíčem k jeho dílu. Lze bez nadsázky říci, že představuje tematický horizont a centrum všeho, co publikoval za více než čtyřicet let své bohaté literární činnosti. Je to obrana všeho, co autor považuje pro lidskou existenci za nezbytné. Obrana pravdou postavenou na hlavu, aby přitahovala pozornost, bořila konvence, uvolňovala cestu nezaujatému pohledu na svět a zneklidnila člověka tak, že ztratí půdu pod nohama a začne hledat a přemýšlet sám....

Jak se vyrovnat s životem, když se narodíte na prahu komunistického puče a prožíváte hrůzy totalitních padesátých let? Jak si vytvořit vztah k domovu s matkou cizinkou a otcem, který nese stigma třídního nepřítele? A proč je filosofování o dobru a zlu u rodinného stolu v šedesátých letech cennou výbavou pro boj s „inženýry lidských duší“? V rozhovoru s publicistkou Lenkou Jaklovou hledá Alexander Tomský kontinuitu svého příběhu mezi dětstvím, politickým exilem v Anglii a kulturní aktivitou po listopadu 1989. Jako konzervativec, ovlivněný anglickým pragmatismem, hlásá pravdy a burcuje na záchranu našeho světa. Ve vzpomínkách na exilový boj s komunistickým režimem a na kolegy jako Pavel Tigrid či Roger Scruton se Tomský vrací do období studené války, kdy v Londýně založil nakladatelství Rozmluvy a organizoval pašování knih. Během více než třiceti let od pádu „železné opony“ zdůrazňuje Tomský smysl individuálního i pospolitého života a konzervatismus zdravého rozumu, který je ohrožován budovateli utopie sociální spravedlnosti. Žádnou společnost nelze zlepšovat bez oddanosti národnímu společenství a morální výchovy k odpovědnosti jednotlivce. Když pochopíme život jako dar a druhého člověka jako příležitost, stávají se obyčejné věci neobyčejnými.

Snad o ničem nebylo v dějinách písemnictví vyplýtváno tolik slov jako o lásce. Jsou o ní napsány stohy románů, miliony veršů a písní i svazky učených pojednání, jako bychom vůbec nevěděli, oč jde, a chtěli tomu tajemství znovu a znovu přijít na kloub. A přitom leží láska v samé a samozřejmé lidské přirozenosti. Láska je ovšem paradoxní, „láska je cit nevýslovný a matoucí“ (K. Čapek): není totiž jenom citem, nýbrž vztahem, do něhož se plete mnoho různých představ, touhy, poblouznění, citů a vášní, erotika a sex, romantika i rozum, náboženství i vůle a úsilí o dobro druhé osoby. Láska má mnoho proměn. Jiná je láska mládí a jiná středního věku, jiná je láska milenecká a jiná manželská, jiná je láska matky k dítěti a jiná taková, kde převažuje přátelství nebo erós – a každá z nich je láska, ale ne tak úplně, a ještě závisí na charakteru daných osob. A přece lze v té nepřebernosti udělat jakýs takýs pořádek – už staří Řekové znali čtyři základní rozlišení lásky – erós, náklonnost, přátelství a agapé čili láska duševní. Ambicí tohoto velkého výboru, jenž obsahuje jeden a půl tisíce citátů a epigramů těch nejmoudřejších a nejvtipnějších autorů evropské civilizace, je snaha toto veliké tajemství a paradox ze všech stran osvítit i ozřejmit – a také pobavit, neboť láska z nás mnohdy dělá hlupáky a také se nám často vysmívá.

SUNDAY TIMES NUMBER ONE BESTSELLER 'The most important book of the year' Daily Mail The brilliant and provocative new book from one of the world's foremost political writers

Karel Čapek o G. K. Chestertonovi napsal: „Vesele a zplna hrdla velebil věci, které náleží mezi pět švestek obyčejného života, jako je domov, víra, demokracie, řád a důvěra. Byl jako kouzelník, který vytahuje králíky z klobouku; nejvážnější pravdy, nejvznešenější výzvy vysypával ze svého hravého a laskavého humoru; byl to skotačící filosof, který metal kozelce ze samé radosti, že má co dělat s pravdou a vážností nesmrtelné člověčiny... Hájil prostotu a konzervativnost lidského života s nejskvělejší genialitou poety. Nevíme, jak je v nebesích odměňován humor; ale je-li tam pro něj sebemenší čestné místo, pak Gilbert Keith Chesterton zasluhuje nějakého stupně blahoslavenství, jehož svátek by navěky mohl slavit veškeren lidský svět bez rozdílu věr.“ A proto ho i z našich současníků milují lidé nejrůznějšího ražení: Ivan Vyskočil, Jiří Suchý, Vladimír Just, Tomáš Halík, Karel Schwarzenberg a mnoho dalších. Vybral a přeložil A. Tomský Vydání první

Rozhovor publicisty Miloše Čermáka se spisovatelem Ivanem Klímou. Rozhovory vznikaly v letech 1994 - 95. Kniha obsahuje i seznam děl Ivana Klímy. Úvod - Alexader Tomský. Vydání první, edice Amphora sv. 1.

Yuval Noah Harari, acclaimed author of the bestseller *Sapiens*, presents a thought-provoking exploration of humanity's future and our ambition to elevate ourselves to god-like status. Over the last century, humans have remarkably managed to control famine, plague, and war, transforming these once uncontrollable forces into manageable challenges. Harari reveals that today, more individuals die from overeating than from hunger, more from old age than infectious diseases, and more take their own lives than are killed by violence. In fact, the average American is far more likely to die from unhealthy eating than from terrorist attacks. As we move beyond these historical threats, Harari poses critical questions about what will take their place on our agenda. What destinies will we choose as the self-proclaimed gods of Earth, and what ambitions will drive us? This exploration delves into the dreams and potential nightmares that will define the twenty-first century, including the pursuit of immortality and the creation of artificial life. It challenges us to consider our next steps and how we might safeguard our fragile world against our own destructive tendencies. With the same clarity and insight that characterized *Sapiens*, Harari charts a compelling vision for our future.

Sborník textů věnovaných politickým názorům i celkovému významu premiérky Margaret Thatcherové. Součástí textu jsou rovněž úryvky pamětí této výrazné britské političky.

Soubor všech tří dosud vydaných knih Yuvala Noaha Harariho v dárkovém boxu. Jedná se o knihy Sapiens, Homo deus a 21 lekcí pro 21. století.

New York, années folles… Dans sa somptueuse demeure de Long Island, Jay Gatsby organise de fastueuses réceptions où les invités se pressent en foule. Mais leur hôte ne cherche à éblouir qu’une seule personne : Daisy Buchanan. Elle est élégante, riche, séduisante, mais elle est la femme d’un héritier millionnaire… Avec ce texte devenu un classique, Fitzgerald, sur un air de jazz et une coupe de champagne à la main, met à nu le Rêve américain et écrit l’un des plus beaux romans du XXe siècle, ici présenté dans la traduction de référence, par Jacques Tournier.

Úvahy, fejetony, protesty, prohlášení a rozhovory z let 1969–1979. Třetí vydání, první v ČR. První vydání vyšlo r. 1984 v Londýně, druhé r. 1989 tamtéž.

F Scott Fitzgerald est né le 24 septembre 1896 à Saint Paul (Minnesota), dans le Middle West. Il est d'ascendance irlandaise. D'origine modeste, il fréquente pourtant la haute société de Saint Paul, découvre les séductions vénéneuses de l'univers des riches et les cruautés des différences sociales, dont il fera le matériau d'un grand nombre de ses oeuvres de fiction. De l'époque de Princeton, où il est admis en 1913 et où il fera des études médiocres, il gardera le regret de n'avoir pu faire partie de l'équipe de football ni du corps expéditionnaire américain, la guerre en Europe avant pris fin avant qu'il puisse s'embarquer : La chance lui sourit pourtant avec son premier roman, L'Envers du Paradis. Il parait en 1920, fait scandale, est un énorme succès. Fitzgerald devient le porte-parole de la génération nouvelle, de l'âge du jazz, des /lappers, les danseuses de charleston aux cheveux courts et aux genoux nus. Riche et célèbre, il peut épouser la fille qu'il convoite, la plus belle, Zelda Savre. Mais la gloire de Fitzgerald ne dure que le temps des Années folles. Après la crise économique de 1929-1930, son univers passe de mode. Il travaille à Hollywood, oublié. Depuis le début des années 30, Zelda ne quitte plus guère les institutions psychiatriques. Fitzgerald meurt d'une crise cardiaque le 21 décembre 1940, laissant un roman inachevé : Le Dernier Nabab.

Je masová imigrace prospěšná, nebo škodlivá? Jaké jsou její ekonomické dopady? Přináší mohutný proud přistěhovalců pro naši společnost obohacení, nebo úskalí, nebo dokonce nebezpečí? Proč se někteří přistěhovalci úspěšně neintegrují? Znamená multikulturalismus příjemné soužití kultur, nebo je rozbuškou k devastaci a konfliktům? Je masová imigrace zdrojem prosperity Evropy, nebo si zaděláváme na kulturní války nebývalého rozsahu?

V temných časech, kdy se euroatlantická civilizace ocitá na křižovatce, obrací Douglas Murray pozornost k jednomu z nejsložitějších konfliktů současnosti: k válce mezi Izraelem a Hamásem. Nejde o reportáž z bojiště, spíš o hluboký esej o tom, co odděluje život od smrti, svobodu od otroctví a lidskost od barbarství. Ráno 7. října 2023 vtrhl smrtící kult Hamásu do izraelských vesnic. Rituál ideologie, jež uctívá smrt jako vrchol existence, přinesl masové vraždy, znásilňování, mučení, únosy. Murray čerpá z osobních svědectví přeživších, ale také sleduje cestu od kořenů islamistického extremismu až po manipulaci, jež dělá vražedné stroje dokonce i z dětí. Čím je kniha tak atraktivní? Svou univerzálností. Oslovuje nás všechny, kdo sledujeme, jak Západ sabotuje sám sebe v závodech slepé „tolerance“ vůči extremismu. Ukazuje, že protesty proti Izraeli často maskují hlubší nenávist k západním hodnotám, odpovídá na otázky, proč média zkreslují realitu a proč demokracie musí být nejen tolerantní, ale i nekompromisní: vůči těm, kdo uctívají smrt.