Icchokas Meras Livres
Icchokas Meras était un écrivain lituanien dont l'œuvre explore souvent les expériences traumatisantes profondes de l'enfance qui ont façonné sa vision du monde. Sa prose se caractérise par un fort courant existentialiste, explorant des thèmes de survie, de mémoire et de résilience humaine face à une souffrance inimaginable. Meras capture magistralement les complexités de la psyché humaine et les dilemmes éthiques auxquels ses personnages sont confrontés. Son écriture témoigne de manière poignante de la force de l'esprit humain et de l'impératif de se souvenir du passé.
Sáhne-li autor po tematice mnohokrát zpracované, může riskovat, nezájem čtenáře. Pokud ovšem svou metodou, tvůrčím přístupem k látce nevytvoří dílo osobité, v němž příběh, život, osud člověka vyvstane v jiném světle, v nových souvislostech. Zdá se, že autor této knihy měl tuto ctižádost i touhu a komponoval své dílko jako malou symfonii, chcete-li litanii biblického smutku a básnivé obraznosti. O čem vypráví? O židovském ghettu v jednom litevském městě na konci druhé světové války. Stařešina ghetta – starý Abrahám se dozví, že děti do deseti let mají být z ghetta odvezeny a likvidovány. Jde za velitelem tábora Schogerem a přednese mu prosbu „rady starších“, aby děti ušetřil. Němec souhlasí, ale s podmínkou, že Abrahámův syn Izák, který se Schogerem hrává šachy a vždy ho dosud porazil, s ním sehraje o děti partii. Když Izák vyhraje, děti budou žít, avšak Izák a později i jeho milovaná Ester to zaplatí životem. Když prohraje, zůstane na živu, ale děti půjdou do plynu. Jen remíza zachová status quo. Usednou tedy k šachovnici, cynický lágerführer a židovský chlapec, a hrají partii, v níž jde o životy lidí. Každý tah figurkou otvírá jednu kapitolu, v níž se pak exponují osudy jednotlivých hrdinů. Objevují se na scéně vždy ve vypjatých situacích, střetávají se s krutými okolnostmi a bojují za lidskou důstojnost, často i za cenu života.
