Rukověť humanistického básnictví je biograficko-bibliografická příručka zahrnující stručné životopisy českých autorů latinské poezie a bibliografii jejich prací pro období od konce 15. století do poloviny 17. století. V letech 1966-1982 byly vydány svazky 1-5. Řada nových zjištění a možnost výzkumu v dosud neprobádaných zahraničních knihovnách…
Karel Hrdina Livres
Hostina u Trimalchiona latinsky Cena Trimalchionis je nejrozsáhlejší zachovaná a patrně nejznámější část satirického románu Satirikon římského spisovatele Petronia Arbitra. Hlavní hrdinové Petroniova románu, Enkolpius (který příběh vypráví ze svého pohledu), Ascyltus a jejich sluha Giton, se dostanou na hostinu, kterou pořádá zbohatlý propuštěnec Trimalchio. Ten během celé hostiny dává nevkusným způsobem najevo své bohatství. Přitom vychází najevo také jeho nevzdělanost a nevychovanost. Petronius zachycuje hrubou zábavu propuštěnců. Vedle svého manžela se na hostině předvádí také jeho manželka Fortunata. Hosté bohatému hostiteli Trimalchionovi pochlebují, aby je příště pozval zase. Na závěr hostiny Trimalchio zinscenuje svůj vlastní pohřeb, aby věděl, jaké to bude, až zemře. Popis hostiny zesměšňuje mravy nejrůznějších vrstev tehdejší římské společnosti. Hostitel Trimalchio reprezentuje provinciální zbohatlíky. Trimalchio se snaží pozvané hosty omráčit nákladnými a nezvyklými chody. Tyranizuje je svými komentáři, historkami a exhibicí všeho druhu. Ani ostatní účastníci hostiny však nejsou líčeni v právě příznivých barvách. Jedná se o Trimalchionovy kumpány a parazity, kteří se přišli dobře najíst a hostiteli lichotí, aby je pozval znovu. Také hlavní hrdinové a vypravěč sám se přišli zadarmo najíst a napít.
Jsou jedinci, kteří jsou ve své době slavní, mocní, o nichž každý ví, které však historie téměř nezaznamená. A jsou někteří, kteří jsou ve své době téměř neznámí, kteří však přežili svou smrt a které historie postaví na místa nejčestěnšjí. K těm druhým patří Kosmas, kanovník a děkan pražské kapituly. Kronika se skládá ze tří knih: začíná potopou světa a končí r.1125.
Écrit dans un langage direct et colloquial, le Satyricon, mélange de prose et de poésie, est bien plus qu'une audacieuse parodie du roman grec d'amour et d'aventure : à travers les aventures d'Encolpio et d'Ascilto, un couple "irréguier", se dessine un extraordinaire tableau d'une Rome impériale grouillante d'enrichis, de matrones lubriques, de poètes ratés et de parasites. En jouant avec une apparente nonchalance sur les possibilités narratives infinies d'imprévus et de bizarres connexions, Pétrone fait preuve d'un goût plaisant et amusé qui lui permet une expressivité particulière oscillant ironiquement entre virtuosité stylistique et concrétude descriptive. Ce chef-d'œuvre parodique et satirique de la latinité offre un portrait inégalé de la sensualité païenne et une lecture subtile et perspicace des symptômes de décadence de l'empire romain.
Satyrikon ist ein Abenteuerroman des römischen Schriftstellers Petronius. Die Hauptfiguren sind die jungen Männer Encolpius, der die Geschichte aus seiner Perspektive erzählt, und Ascyltus, die um den jungen Giton konkurrieren. Begleitet werden sie manchmal von dem Dichter Eumolpus. Gemeinsam reisen sie durch Süditalien und erleben verschiedene Abenteuer, oft erotischer Natur. Der Text wechselt zwischen Prosa und Vers. Ursprünglich war der Roman viel umfangreicher, doch bis heute sind nur Fragmente erhalten geblieben, von denen das längste die "Gastmahl bei Trimalchion" ist. Diese Fragmente zeichnen sich durch eine Vielzahl von Handschriftvarianten aus. An vielen Stellen ist der Text unwiderruflich beschädigt, an anderen bietet er eine Reihe widersprüchlicher Interpretationen. Dies liegt unter anderem daran, dass der Autor bei der Schilderung der Vergnügungen der Freigelassenen auf der Feier des wohlhabenden Trimalchion die Sprache der unteren Gesellschaftsschichten verwendet, die in der literarischen lateinischen Sprache nur selten vorkommt.
Obsahuje přítisk Ukázky z římské odborné literatury (Bohumil Ryba, 20 stran).
Obsahuje přítisk Ukázky z římské odborné literatury (Bohumil Ryba, 20 stran).
Uspořádal, úvodem a poznámkami opatřil Karel Hrdina. Druhé rozšířené vydání.
Román z doby Neronovy. Satirikon či Satyrikon, v latinském originále Satyricon, je dobrodružný román římského spisovatele Petronia. Hlavními hrdiny jsou mladíci Encolpius (ten děj vypráví ze svého pohledu) a Ascyltus, kteří soupeří o mladičkého Gitóna. Místy je doprovází básník Eumolpus. Spolu putují jižní Itálií a zažívají různá dobrodružství, často erotického rázu.
Edice zahrnuje dvě kronikářská sepsání 12. století-Mnicha sázavského a Kanovníka vyšehradského, bezprostředně navazující na Kosmovu kroniku a Druhé pokračování Kosmovo, jak bývá označován soubor kronikářských záznamů, sjednocených koncem 13. nebo počátkem 14. století neznámým pořadatelem. Druhé pokračování Kosmovy kroniky je poprvé publikováno v té podobě, jak se dochovalo v tzv. Dražickém (kapitulním) rukopisu. Edici uzavírá doslov o Pokračovatelích Kosmových a jejich zápisech.
