Tomáš Weiss Livres

Spisovatel Jáchym Topol je pro své osobité vidění věcí mnohými řazen k nejrespektovanějším a stylotvorným osobnostem současné české literatury. Rozhovor se kromě Topolovy literární tvorby dotkne i jeho vzpomínek z dětství, momentek ze studií, z blázince, z příležitostných zaměstnání, ale i cest po světě. Topol je nejen nadšený a citlivý pozorovatel okolního světa, ale je především vypravěč příběhů. Jeho výprava do vlastní minulosti je stejná jako jeho autorské texty - živočišná, barevná, plná otázek a překvapivých nálezů.

Strašná doba, tenhle postkomunismus. Horší o to, že je nesrovnatelně lepší, než to bylo za komunistů a přesto by někdy člověk vyletěl z kůže ponížením a bezmocností. Pokud jsou to básně, tak tedy jsou o tom pocitu. Žádná lyrika a epika. Jen že se občan někdy cítí jako kus hadru a vztekle šermuje pěstmi do tmy.

Sbírka básní Tomáš Weisse. Narozen 1966 v Praze, žije v Berouně. Editor knihy Beaty, bigbeaty, breakbeaty (Maťa / Dharmagaia), spoluautor knižního rozhovoru s Jáchymem Topolem Nemůžu se zastavit(Portál 2000), překladatel ze slovenštiny. Vlastní texty časopisecky publikoval v Souvislostech a v Revolver Revue.

Václav Pankovčín (1968 – 1999) napísal novelu Tri ženy pod orechom (1. vyd. 1996) v čase, keď už mal za sebou tri knihy poviedok. Tri ženy, Marimka, Martuška a Ilona majú okrem spoločnej krvi v jednom aj spoločný osud. Všetky vychovávajú deti bez mužov. Ľudovo sa im hovorí – prespanky. Každá z nich má však iné priezvisko. Dve sa vydali, ale s mužom žili len veľmi krátko. Všetky tri sú príťažlivé. Keď príde ich čas, vzdúvajú sa im prsia a zaobľujú boky. Mocú chlapom hlavy a Pankovčín ich nazýva bosorky. Sú chudobné a biedne, majú svoju ľudskú hrdosť a s ňou žijú čestne do konca života. Či skôr – sedia na dvore pod orechom, modlia sa a čakajú na koniec sveta. Zažijú veľa bolesti, ľudskej lopoty a ponižovania. Celý ich príbeh je príbehom ľudského trápenia či nenaplnených túžob. Pankovčínov mysticizmus určuje v tejto novele dej a vedie čitateľa všetkými podstatnými zmenami v osude hlavných hrdinov. (Dáša Šebanová)

Evropská unie od státní správy unijních zemí vyžaduje mimo jiné schopnost formulovat vlastní postoje k unijním iniciativám, prosazovat je při jednání v institucích EU i implementovat unijní předpisy v domácím prostředí. Europeizace státní správy proto často přetváří vnitřní strukturu domácích ministerstev a jiných státních orgánů, jejich rozhodovací procedury i komunikaci s ostatními politickými aktéry. Tato publikace na příkladu čtyř českých institucí (Úřad vlády, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo obrany a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy) zkoumá změny způsobené v české státní správě členstvím v Evropské unii. Kniha demonstruje, jak se každá ze zkoumaných institucí přizpůsobila europeizaci odlišným způsobem odrážejícím jejich vlastní institucionální historii i rozdíly agendy, kterou se na unijní úrovni zabývají. Autorský tým publikace působí na katedře evropských studií FSV UK.

Podtitul: Analýza evropské a národní úrovně s využitím případové studie České republiky Kniha se zabývá bezpečnostní politikou Evropské unie a podrobněji také jednoho z jejích členských států, České republiky. Hledá odpověď na otázku, jestli v Evropské unii dochází ke splývání vnitřní a vnější bezpečnosti a zejména ke stírání rozdílů mezi dvěma nejdůležitějšími bezpečnostními institucemi - policií a armádou. Zda splývá role policie a armády na úrovni Evropské unie, zda evropská integrace takový proces povzbuzuje, nebo mu spíše brání, a konečně zda dochází ke stírání rozdílů mezi policií a armádou na úrovni členského státu. Autor dochází na základě případových studií evropské a národní úrovně k závěru, že ačkoli je možné na papíře pozorovat celou řadu změn, v praxi je jejich dopad jen velmi omezený. Viditelné změny jsou způsobeny zejména důrazem na otázky vnitřní bezpečnosti, kdy se předcházení vnitřním hrozbám podřizují i aktivity doposud považované za součást vnější bezpečnosti. V podstatě všechny viditelné změny lze ovšem velmi jednoduše zvrátit v okamžiku, kdy by se změnil bezpečnostní diskurs nebo politické preference. Policie a armáda stále zůstávají dvěma odlišnými složkami s různými úkoly a rozdílným způsobem práce.

Byla finanční krize pouze přechodným selháním bankovních institucí, nebo se jedná o klíčový předěl se závažnými dopady pro celou společnost? Kniha Dopady krize v euroatlantickém prostoru podrobně analyzuje důsledky finanční krize ve Spojených státech a v Evropě. Jednotlivé případové studie odborníků z Institutu mezinárodních studií FSV UK zkoumají daný problém na úrovni mezinárodní politiky i politik národních. Jejich autoři se ptají, do jaké míry dokázaly státy a mezinárodní organizace v transatlantickém prostoru využít krizi jako příležitost pro strukturální reformu a do jaké míry krize pouze zhoršila a prohloubila problémy již existující. Kniha přináší nové pohledy na vysoce aktuální problematiku a je vhodná pro odbornou i laickou veřejnost.