František Koukolík je lékař, neuropatolog, jenž se zabývá vztahem mozku a chování. Ve své nové knize Já (O vztahu mozku, vědomí a sebeuvědomování) se zaměřil na starou a otevřenou otázku – jak a proč mozek tvoří vědomí a jaký je vztah mozku vědomí a sebeuvědomování. Kniha je založena jak na praktických klinických zkušenostech, tak na současné zkušenosti kognitivní a výpočetní neurovědy. Autor chápe vědomí i sebeuvědomování jako funkční systémy mozku. Kniha, kterou obohacuje velký počet klinických pozorování a obrázků, je určena lékařům, psychologům, filosofům, odborníkům počítačové vědy, zvláště pak široké vzdělané veřejnosti.
The House of a Thousand Floors is one of the earliest science-fiction novels in European literature, published first in 1929. Besides being a pioneer in its genre, the book is highly regarded for its general merits as psychological literature. The novel tells the story of a dream in fever of a soldier wounded in World War I. He finds himself in the stairway of a gigantic (and kafkaesque) tower-like building, which is a metaphor for modern society. He learns that his task is to rescue Princess Tamara from Muller, the lord of the edifice. After a number of surrealistic encounters in the building, during which he is hailed as a liberator by many and is hunted by the cruel security guards, the main character finds Tamara and faces the cruel lord of Mullerdom. The novel makes fine use of a range of experimental styles and techniques. At times, linear storytelling gives way to a collage of incongruous elements: excerpts from fictitious books, encyclopedia articles, radio broadcast transcripts are used as a shortcut to describe places or events; other narrative ingredients include fanciful advertisements, ludicrous administrative documents or political slogans which highlight the idiosyncrasies of this decadent world.
Román o životě Antonína Vovrejce, postavy, kterou se autor zabýval už dříve ve svých povídkách. Příběhy titulního hrdiny patří mezi osoby s pocity „zbytečnosti vlastní existence“. Talentovaný student, redaktor a básník prochází tragikomickými situacemi, které jej srážejí do úlohypřehlížejícího korektora, člověka bez zaměstnání, milence primitivní smyslné sklepnice.
Antologie fantastických povídek českých a československých autorů. Fantastický dekameron chce představit deset z mnoha různých podob, do nichž se fantazie v průřezu stoletého vývoje naší literatury promítla. Chce také připomenout pozapomenuté autory a pozapomenutá díla, i když některý znich snad nepatří k literární špičce a řečeno slovy Šaldovými: "jsou spíše výrazná něž jemně propracovaná, zkrátka nedokonalá, ale obsahují obraznost sympatie životné, která nevysýchá tak rychle jako ambiciózní obraznost intelektuální, raněná touha po dokonalosti." Znamenité a podivné příhody pana Prášila (Václav Rodomil Kramerius) Z říše snů (JIndřich Šimon Baar) Adolfína (Karel Švanda ze Semčič) Souboj s kamenem (Emanuel Lešehrad) Herbanimal (Karel Matěl Čapek-Chod) Ohrožené lidstvo (Jiří Haussmann) Hodinky pana Balabána (Jaroslav Havlíček) Meteor strýce Žulijána (Jan Weiss) Rekviem (Karel Schulz) Dinah (Karel Konrád)
