The book offers a comprehensive analysis of how Conservatism has evolved from the nineteenth century to modern-day Russia. It explores the historical context, key figures, and ideological shifts that have shaped conservative thought and practices throughout this period. By examining political movements and societal changes, the text highlights the complexities and nuances of Conservatism in Russia, providing readers with a deeper understanding of its impact on the country's political landscape.
The book examines the impact of the EU and NATO on Russian security following the Soviet Union's collapse, analyzing whether these institutions exacerbate or alleviate tensions with Russia. Glenn Diesen presents two competing theories, ultimately arguing that a European security framework that sidelines Russia leads to a zero-sum geopolitical scenario, positioning European integration as a catalyst for conflict with Russia. This exploration delves into the intricate dynamics of international relations and security dilemmas in post-Cold War Europe.
The book explores Russophobia, characterizing it as an irrational fear of Russia that has been perpetuated through Western propaganda. It examines the historical portrayal of Russia as the "Other," contrasting it with Western ideals, particularly during the Cold War. The narrative highlights how propaganda simplifies complex geopolitical relations into binary oppositions, fostering contempt and fear. While it can unite and mobilize, propaganda also risks irrational decision-making, complicating the pursuit of peace and understanding between cultures.
The Geoeconomics of Technological Sovereignty
Exploring the intersection of technology and geopolitics, the book examines the implications of the fourth industrial revolution on great power dynamics. Glenn Diesen employs a neoclassical approach to analyze the influence of AI, technological ecosystems, and cyber-warfare on international relations over the next century. He argues that the dependence on technological advancements necessitates significant state intervention in both economies and citizens' lives, as automation transforms future economic landscapes.
Geoeconomic Regions in a Multipolar World
The book explores the implications of Russian-Chinese collaboration in building a Greater Eurasia on the European Union as a geoeconomic entity. It delves into the geopolitical dynamics and economic strategies involved, analyzing how this partnership may reshape the EU's influence and relationships within the region. The study offers insights into the potential challenges and opportunities for the EU in navigating this evolving geopolitical landscape.
Between Gemeinschaft and Gesellschaft
Focusing on the dynamics between Western and Russian civilizations, the book examines the interplay of cooperation and competition. It delves into the emergence of anti-establishment political movements that challenge the international liberal order while advocating for stronger ties with Russia. Through this lens, the author highlights the complexities of geopolitical relationships and the evolving landscape of global politics.
This book explains how Russia is adjusting to its ongoing realignment towards Asia while engaging in a parallel assessment of Russia's interactions with other significant actors in the region - China, the US, the EU, and NATO.
Norský profesor Glenn Diesen předkládá svojí knihou Válka na Ukrajině a eurasijský světový řád fakticky podložený pohled na válku na Ukrajině, který je v příkrém rozporu se vším, co dnes o této válce tvrdí většina západních politiků, úředníků, vojáků, aktivistů a jim poplatných médií. Válka nevypukla nevyprovokovanou ruskou agresí vycházející z Putinovy touhy obnovit Sovětský svaz a vládu nad střední Evropou. Diesen přesvědčivě dokládá, že válku vyprovokovala agresivní politika USA. Washington se dlouhodobě snaží oslabit jakoukoliv mocnost, kterou považuje za hrozbu své globální nadvládě. · · · Diesen tyto události včleňuje do širšího historického kontextu, jímž je přechod od americké liberální hegemonie k multipolárnímu uspořádání světa. Úvodní kapitoly proto věnuje pojmu mezinárodní řád a ukazuje, jak se napříč staletími proměňoval. Vychází přitom ze školy politického realismu, která za hlavní znak mezinárodního řádu považuje rozložení moci. Moc může být rozptýlena mezi řadu hráčů, jako ve starověkém Řecku mezi Athénami, Spartou, Korintem, Thébami a dalšími, nebo naopak soustředěna v rukách jednoho z nich, jako tomu bylo v Římském impériu. Každý model má své výhody a nevýhody a v průběhu staletí se střídají. Dnes zažíváme přechod od centralizovaného systému americké hegemonie k systému, v němž bude více mocenských center, vedle USA také například Čína, Indie, Rusko či Brazílie, a kterému se říká multipolarita. · · · Diesenova kniha je výjimečná jak svým shrnutím války na Ukrajině, tak i jejím zasazením do širší souvislosti změny světového řádu. Autor racionálně vyhodnocuje fakta, která jsou dnes propagandisty zamlčována a cenzory stíhána. Diesen nutně rozzlobí i české hlídače veřejné debaty. Čtenáři však dává možnost zahlédnout pravou tvář mezinárodní politiky i konfliktu v našem sousedství, který tak neblaze dopadá na naše životy. Jeho text je také výzvou Evropanům, aby si uvědomili, že pokud budou jejich vlády pokračovat v nastoupené zahraniční politice, řítí se do katastrofy. – Z doslovu prof. Petra Druláka
