Kniha autora Vojtěcha Pokorného pojednává nejen o dějinách nejstarší křesťanské svatyně v pražských Dejvicích, ale i o minulosti lokality samotné, počínaje prvním osídlením v pozdní době kamenné až po současnost. Autor uvádí pomocí bohatého poznámkového aparátu na pravou míru mýty o nejstarších stopách lidské činnosti na Horní Šárce a o vzniku…
O Karlově mostě vyšlo v uplynulých staletích mnoho knih. Žádná z nich se ale podrobně nevěnovala ikonografii jeho sochařské výzdoby. Ideová stránka jednotlivých děl byla přitom hlavním motivem jejich vzniku. Tato publikace obsahuje úplnou historii a popis všech soch a sousoší, které zde byly a jsou umístěny. Některá díla ovšem v průběhu času zcela zmizela. Poprvé se zde setkáváme s kompletními vyobrazeními soch současných, minulých i nerealizovaných, včetně všech dochovaných kresebných či modelových návrhů. Součástí této práce je i popis výtvarné výzdoby mosteckých věží a Křižovnického náměstí. Autoři jako přední odborníci také uvádějí na pravou míru řadu mýtů o Karlově mostě, na které můžeme narazit v nesčetných článcích a publikacích o této unikátní památce, jež naplňuje funkci dopravní, uměleckou i duchovní. Kniha má parametry vědecké publikace, včetně rozsáhlého poznámkového aparátu, přitom je napsána přístupnou formou a provede čtenáře krok za krokem historií sochařské výzdoby Karlova mostu až do současnosti.
V italských Benátkách nacházíme ve velké míře stopy uctívání pražského mučedníka. Způsob, jakým světec zemřel, a ohrožení, které voda každý den ve městě způsobovala, jen zde podpořily rozšíření jeho kultu. Představme si, že putujeme do Benátek v období Nejjasnější republiky benátské a pojďme se vydat po stopách uctívání jednoho z nejvýznamnějších českých světců.
Tématem této knihy jsou slavnosti konané od doby baroka k poctě jednoho z nejuctívanějších českých světců, sv. Jana Nepomuckého. Autoři je sledují v souvislosti se vznikem, rozvojem a proměnami jeho kultu od středověku do současnosti. Součástí velmi navštěvovaných a oblíbených květnových poutí do Prahy konaných u příležitosti Nepomukova svátku byly po tři století svatojanské lodní hudby (musicae navales). Tradice těchto slavností na Vltavě sahá až do roku 1715. Ve svém dlouhém vývoji vždy odrážely duchovní, kulturní a sociální proměny společnosti v jed¬notlivých historických epochách, promítly se do nich i významné události českých dějin. Vedle období rozkvětu prošly i dobami útlumu, či dokonce zákazů. Po roce 1989 se podařilo tyto slavnosti obnovit. Jejich současnou podobu organizá¬toři nazvali „Navalis“ s odkazem na barokní lodní hudby. Nyní patří mezi největší pražské kulturní a náboženské události. Vedle uvedených lodních slavností a vývoje kultu sv. Jana Nepomuckého publikace zpracovává také další aktivity a události spojené s tímto světcem – zabývá se například náboženskými bratrstvy, která sdružovala jeho ctitele, oslavami jeho blahořečení i kanonizace, stejně jako připomínkami těchto aktů při jejich kulatých výročích. Ale sleduje i každoroční poutě a pražská poutní místa, kde si věřící tohoto mučedníka připomínali. Historický výklad v knize doprovází rozsáhlá obrazová dokumentace, která obsahuje také doposud nepublikované dobové grafiky, fotografie a texty.
Hlavním tématem nové knihy jsou historické události spojené se vznikem, existencí, stržením a obnovením Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Postaven byl císařem Ferdinandem III. jako poděkování Panně Marii za obranu Prahy před Švédy v roce 1648 a ukončení prvního celoevropského válečného konfliktu. Autoři nevnímají tuto barokní památku pouze jako mimořádné umělecké a urbanistické dílo Jana Jiřího Bendla, ale také jako významný kulturní symbol. Jeho prostřednictvím se dotýkají řady dalších témat, mezi něž patří dobové spory o smysl a výklad českých dějin, role barokního umění, vztah státu a církve, husitský a bělohorský mýtus či náboženské spory. Autoři rovněž osvětlují často tradované mýty, které souvisejí s Mariánským sloupem. Za významnou považují také otázku jeho ikonografie. Součástí knihy je rozsáhlá obrazová příloha, která obsahuje řadu doposud nepublikovaných fotografií. Autoři vycházeli vedle dostupné literatury z mnoha archivních pramenů včetně pozůstalosti prvního předsedy Společnosti pro obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí architekta Pavla Naumana. Knihu graficky upravil František Štorm. Předmluvu napsal Dominik kardinál Duka, arcibiskup pražský a primas český. Doslov napsal prorektor Univerzity Karlovy prof. Jan Royt. Publikaci lektorovali historici Petr Koura a Jaroslav Šebek.
