Osm klasických pohádek od známých českých sběratelů lidové slovesnosti je přizpůsobeno čtenářským dovednostem, od začínajících čtenářů až po dospělé. Délka textů a velikost písma jsou upraveny pro potřeby čtenáře. Ten zde najde známé příběhy o kůzlátkách, Jeníčkovi a Mařence nebo o Palečkovi. Na závěr krátké medailonky autorů.
Gleich anderen europäischen Nationen erfreut sich auch das tschechische Volk eines seit Jahrhunderten liebevoll bewahrten Märchenschatzes. Manche dieser Märlein erscheinen uns fremd und exotisch, andere Motive tragen dagegen vertraute Züge. Es ist dem Sammlerfleiß von Božena Němcová (1820–1862) und Karel Jaromír Erben (1811–1870) zu danken, daß die einst nur mündlich überlieferten Geschichten zusammengetragen und für die Nachwelt aufgezeichnet wurden. Man wird an der Moldau kaum jemanden finden, dem nicht aus frühester Jugend Käthe und der Teufel , Der Feuervogel und der Feuerfuchs oder Die Prinzessin mit dem Goldstern auf der Stirn vertraut wären. So ist diese Auswahl geeignet, dem Leser deutscher Zunge ein wichtiges Stück Landeskultur nahezubringen, während die kleinen Zuhörer dem Bann jener Worte erliegen, die überall Kinderaugen zum Leuchten bringen: „Es war einmal …“
Historický román z doby třicetileté války o osudech nejslavnějšího Valdštejnova regimentu zelených lancochů, kteří zvítězili v mnoha bitvách a nakonec daleko od vlasti všichni padli. V tomto rámci se odvíjí tragický milostnýpříběh praporčíka Slavíka a Andělky, dcery českého pánaZdeňka Smiřického. Román vychází poprvé s Epilogem k Trnové koruně, který autor nazval Ze zelených lancochů poslední.
Povídky karlštejnského havrana patří k nejoblíbenějším knihám Václava Beneše Třebízského. A právem. Třebízský se tu v povídkách, spojených mezi sebou v jeden organický celek vyprávěním staletého havrana z Karlštejna — je to jakési ztělesněné svědomí historie — nabádavě obrací především k mládeži, aby se učila žít z historie svého národa, z jejích období slávy i z dob poroby. Je pravda, že Třebízský — na rozdíl od Jiráska a Wintra — nerozlišuje historická fakta od smyšlenek, že přemíra citové zaujatosti a horečnost, s níž psal své práce, mu mnohdy nedovolovaly proniknout hlouběji v podstatu věci a leckdy snižovaly uměleckou hodnotu jeho děl. Jedno však měl Třebízský s nimi společné. Citlivý smysl pro sociální nerovnosti, který především určoval jeho dílo. Uplatňovalo skutečně důsledně myšlenku vlasteneckého působení literatury na nejširší vrstvy národa, stalo se lidovým čtením v tom nejkrásnějším smyslu slova.
Román ze života Prahy za třicetileté války vypráví o posledních slovanských řeholnících kláštera v Emauzích, kteří byli z rozhodnutí císaře Ferdinanda vyhnáni a jejich klášter byl věnován benediktinům, přišlým ze Španělska a cizím všemu českému lidu. V románu je zachycen též příběh Adama Křemence-Lapidaria, odrodilého Čecha, syna zchudlého měšťana a později převozníka v Emauzích, který ilustruje těžkou a chmurnou dobu pobělohorskou a tvoří protiklad k pevnému postoji prostých českých lidí.
Ze zapomenutých pamětí, Tomáš Dentulín, Dokonáno jest, Levohradecká povídka - obrázky z chmurných dob národa, podávající vzrušující děje, plné citovosti stupňované až k sentimentalitě. Vybrány z dvousvazkůsebr.spisů,samostatně vyšla povídka poslední s dějem z války třicetileté.
Sbírka pohádek a pověstí národního buditele. Mnohé z jeho pohádkových syžetů jsou známé i od jiných pohádkářů a sběratelů lidové slovesnosti, V. Beneš však zařazuje i příběhy ze svého rodného Slánska.
Sbírka pohádek a pověstí národního buditele. Mnohé z jeho pohádkových syžetů jsou známé i od jiných pohádkářů a sběratelů lidové slovesnosti, V. Beneš však zařazuje i příběhy ze svého rodného Slánska.