Dana Dvořáčková-Malá Livres

Kniha přináší barvitý pohled na dvorskou společnost, přičemž nabízí tři výkladové linie. Hlavní z nich sleduje přemyslovský dvůr od 10. do 14. století. V centru pozornosti stojí dvorská kultura a její každodenní či sváteční projevy a chvíle. Čtenář se seznámí se životem panovnické rodiny, s vývojem ideálu dvorného rytíře, s různými podobami turnaje a dvorské lásky. Kniha nepomíjí rovněž složení dvora od nejvyšších hodnostářů až po různé služebníky, hodnotí sídla, cestování, nebo péči o tělo a astrologii. Obsáhle představuje také význam dvorské literatury a mecenášství. Hlavní texty doplňují tematická výkladová okna, jež se zaměřují na vybrané stránky soudobého života. Sledovány jsou třeba pohledy na manželství či homosexualitu, doklady o možnostech stravy, lovu, nálezů hraček nebo soukromí členů panovnické rodiny. Třetí výkladová linka přináší dosud nepříliš doceňovaný aspekt historiografické literatury, a tím je přímé začlenění překladů jednotlivých pramenů. Čtenáři se tak v ucelené formě nabízí překlady kronikářských záznamů, listin i literární tvorby v podobě lyrických veršů nebo částí epických příběhů. Řada pramenných záznamů je přitom v českém překladu zveřejněna vůbec poprvé.

Žili v minulosti pouze „malí dospělí“? Existovalo vůbec dětství jako svébytná životní etapa? Stala se rodičovská láska, starost o děti nebo výroba hraček až výdobytkem 20. století? Odpovědi na tyto a další otázky přinášejí přední domácí historici, archeologové a památkáři. Dokládají, že dívky a chlapci v českých zemích prožívali dětství podobně jako děti v dnešní době. Rozdíl však spočíval v životních podmínkách a nárocích, jež na ně kladla rodina či společnost. Dětský svět je i proto představován s ohledem na specifika jednotlivých sociálních vrstev při výchově, ochraně a péči o děti, případně v širokém spektru dobových textů a literatury o dětství. Nechybí ani bohatý obrazový doprovod, který ukazuje například hračky, oděvy i předměty každodenní potřeby od středověku až na práh osvícenství.

Kniha o panovnickém dvoře přemyslovských knížat a králů nabízí rozsáhlý pohled na život dvorské společnosti, kterému se domácí historiografie zatím komplexně nevěnovala. Zachycuje jak život každodenní, tak slavnostní, rozebírá příchod a rozkvět dvorské-rytířské kultury, včetně poutavých výpovědí literárních památek. To vše v širokém chronologickém záběru od desátého do počátku čtrnáctého století i v kontextu evropského vývoje. Souvisle s tím autoři zachytili řadu kariérních osudů, vývoj jednotlivých úřadů, nebo informace o služebných postech, jejich náplni či významu. Obsáhle se rovněž věnují postavení žen a dětí na dvoře a v dvorské domácnosti. Nechybí ani pojednání o ideálu rytířství, módní turnajové zábavě, fenoménu dvorské lásky či výklad o možnostech a zvycích při cestování dvorské suity.

Předkládaná publikace se věnuje přehledu bádání na téma dvorské společnosti, předně panovnického dvora v českém středověku. Soustředí se na počáteční podchycení rozvoje dnes již etablovaného dvorského výzkumu, kdy si klade na úvod otázky, proč docházelo k někdy až cílenému upozaďování panovnického prostředí jako centra monarchie. Kniha tak i proto na jedné straně přináší historiografický přehled klíčových prací, včetně zhodnocení metodických cest a na straně druhé hodnotí možnosti i limity jednotlivých badatelských přístupů. Vynechány nejsou ani nejvýraznější zahraniční výzkumy, které české prostředí zásadně ovlivnily, stejně jako aktuální, současné mezioborové přístupy. V oblastech dvorského bádání se jednalo zejména o podněty historické antropologie, sociologie, jazykovědních disciplín či dějin a konceptů starší literatury z českých zemí.

Spojení dvora a církve vyvolává rozporuplné dojmy, přesto nejlépe vystihuje minulost. Světský dvůr vládce, jako prostor pro elitu, vznikal v těsných kontaktech s církví. Muži dvora a církve tvořili pilíře společnosti a pořádku, přičemž jejich světský život plynul vedle duchovního života zasvěcených službě Bohu. Klérus, který se pohyboval na světských dvorech, měl významnou roli a byl na úrovni nobility. Vzdělanci byli součástí diplomacie doma i v zahraničí, a kanceláře vladařů se hemžily psacími potřebami a archiváliemi. Duchovenstvo zajišťovalo různé služby, jako jsou zpovědi, křty, manželství a poslední pomazání, a hrálo klíčovou roli při důležitých událostech v životě vládnoucích rodin. Světský a duchovní svět se na panovnickém dvoře prolínaly, ať už v běžných dnech, nebo během slavností. Křty, biřmování, sňatky a korunovace se neobešly bez duchovních. Kapitoly knihy se však zaměřují na každodenní život a architekturu, a vyhýbají se dvorským ceremoniím, které byly již zpracovány v předchozích svazcích. Tímto způsobem se představují situace z běžného života a výjevy z každodenního prostoru.

Kniha věnovaná královskému dvoru Václava II. přináší dosud nezpracované téma ze života předposledního přemyslovského panovníka. Život dvorské společnosti vrcholného středověku odhaluje ve třech stěžejních směrech. Nejprve ve smyslu identifikace členů dvora, ať už se jedná o královskou rodinu, světskou nobilitu, zástupce církve či sloužící. S tím souvisí i jejich postavení a činnost v okolí Václava II., např. v rolích dvorských hodnostářů, rádců, osobních služebníků, bavičů nebo literátů. Život ve smyslu všedních dní a slavností tvoří druhou linii představení dvora, kam vedle velkolepostí festivit patří zamyšlení nad materiálním zajištěním běžného chodu, postavením dětí na dvoře i v panovnické rodině, nebo pohled do ženského světa. Nedílně je v rámci každodennosti sledována módní dvorská-rytířská kultura, a to jak na poli literárním v podobě dvorských eposů či básní, tak její přímé uplatňování v praxi - nejčastěji formou oblíbených turnajů či přednesem literárních děl. Publikaci uzavírá ve třetí rovině zachycení dvora v prostorových souvislostech, tj. nejen v sídlech a na cestách, ale i ve smyslu pojetí soukromého či veřejného prostoru, domova panovníka a jeho nejbližších.

Kolektivní monografie vychází u příležitosti desetiletého výročí činnosti Výzkumného centra Dvory a rezidence ve středověku v Historickém ústavu AV ČR (2013–2023). V součinnosti předních domácích historiček a historiků představuje dvorský výzkum v českých zemích ve více než třech dekádách intenzivního bádání (1989–2022). Autoři mapují období od raného středověku po 18. století, jinak řečeno až na práh osvícenství. Publikace je rozdělena do tří hlavních kapitol (Prameny a metodika, Prostor a čas a Lidé a území), v nichž jsou předestřeny historiografické výsledky a metodologické problémy dvorského bádání (např. v otázkách výpovědi pramenů, ceremoniálních aktů, rezidenčních sídel či role aristokracie, rodin i rodů nebo výchovy a kléru).

Sborník příspěvků z kolokvia konaného 18. března 2005 v Historickém ústavu AV ČR ve spolupráci s Ústavem českých dějin FF UK.

Příspěvky z 2. kolokvia konaného 18.-19. října 2007, které uspořádal Historický ústav Akademie věd České republiky ve spolupráci s Archivem hlavního města Prahy a Ústavem českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy

Jednotlivé studie domácích i zahraničních badatelů zahrnují široké spektrum otázek na téma všední a sváteční život na středověkých dvorech. Zároveň prezentují výsledky, které prošly dvoudenní vědeckou mezinárodní diskusí v roce 2009, která proběhla v rámci vědecko-výzkumného grantového projektu Recepce dvorské kultury v českých zemích raného a vrcholného středověku. Jednotlivé studie jsou vymezeny do pěti kapitol: Dvorský ceremoniál a dvorská hierarchie, Dvorské slavnosti, zábava a výdaje, Prostor všední a sváteční, Elita, vzdělanci a ti druzí, Písemnictví a literatura.