Marie Majerová Livres

Fejetony, které si všímají typických míst staré Prahy (Uhelný trh, Nový Svět, Císařská louka), také však její periférie (Podskalí, Libeň, Vysočany) pozorují život rázovitých postaviček, popelářů, služek, domovníků, brojí protijejich sociálnimu útisku a nakonec se zamýšlejí naddnešním moderním rozvojem města.

Devět povídek sloučených ze dvou sbírek (z r. 1908 -1917), v nichž autorka vypráví o ženách a jejich osudech. Zároveň dokumentuje dobu a kritisuje společnot, v jejímž světě se tyto příběhy dějí. "Plané milování neznamená opravdovou, hlubokou lásku. Pravá láska je základem společnosti, plané milování velkým omylem. Velká část příčin těchto omylů je dědictvím staré společnosti, kdy žena v blahobytném měšťanském prostředí, žijící bez práce, měla nadbytek času pro svou nudu. Tehdy se snažila zaplnit prázdnotu nitra umělými vzněty a v milování, nikoli v lásce, nacházela obsah svého života." (M. Majerová)

Praktický průvodce pohlavním životem a manželstvím. Od svého prvního vydání v roce 1935 vyšla Kniha o manželství již devětadvacetkrát a byla přeložena do mnoha cizích jazyků. Dostalo se jí vřelého uznání od čtenářů, vychovatelů i lékařů a na četných kolejích a vysokých školách byla zavedena jako předepsaná i doporučená učebnice v kurzech o manželství a rodinném životě.

Kniha zajímavě zobrazuje obrovskou změnu tváře a života severní Afriky, především Alžírska. Staví vedle sebe reportážní črty národní umělkyně, napsané před třiceti lety, a redaktora Rudého práva, který přímo na místě prožil

Dielo národnej umelkyne Marie Majerovej (1882—1967) je u nás dobre známe zo slovenských prekladov, filmových a televíznych adaptácií. Námestie republiky, ktoré napísala v Paríži roku 1909, vyšlo časopisecky roku 1911 v mesačníku Květy, knižne na jar roku 1914, odvtedy v Čechách sedem ráz. V slovenčine je to prvé vydanie. Román bol dlhý čas ojedinelým dielom, ktoré sa naširoko zaoberalo problematikou spoločenského vývoja. Marie Majerová v ňom zachycuje kus vlastnej mladosti revolucionárov na začiatku nášho storočia. Hlavný hrdina Luka Veršinin prichádza do Paríža ako sídla revolúcií, na vlastnej koži spoznáva, že zem rovnosti, voľnosti a bratstva je naozaj typicky buržoáznou republikou, kde sa zásady Veľkej francúzskej revolúcie stali iba vonkajšou dekoráciou. Stretáva sa tu s anarchistami, nespokojnými s vtedajším zriadením. Luka trpko spoznáva, že ciele a formy boja anarchistov neriešia podstatu proletárskej revolúcie, sklame sa v anarchistoch aj morálne. Je to román poznania a sebauvedomenia hrdinu, podčiarkuje anomálie a rozpory buržoáznej spoločnosti, strháva masku z anarchistov i z formálnej demokracie. Na otázky, ktoré zaujímali mladú Mariu Majerovú a Luku Veršinina, dáva najlepšiu odpoveď Veľký Október a náš dnešný život.

Román, po prvé vydaný před čtyřiceti lety, vznikl z autorčiných zážitků v Paříži 1906-1907. Typisuje tehdejší oportunistickou mdlobu socialistickéno hnutí, z níž dělnická mládež toužila jakkoli uniknout, i anarchistickými činy. Hrdinou je polský revoluční nadšenec, zlákaný Paříží jakožto městem komunardů a generálních stávek. Krok za krokem zde prohlédá, jak se volnost proměnila ve svobodu umírat hlady a spát pod mostem, jak heslo rovnosti je usvědčováno ze lži fysickou a mravní bídou mas a jak absurdní je představa bratrství mezi vykořisťovatelem a vykořisťovaným. Ohlíží se po hnutí, které by odpovídalo jeho touze účtovat s buržoasií, zapadá mezi montmartreské hlasatele anarchismu, poznává jejich povrchnost a ideovou neplodnost, a po zoufale beznadějném anarchistickém výstřelu dochází k poznání, že není naděje na nápravu, dokud se nesáhne až na kořen zla, na samy podmínky kapitalistického řádu

Sbírka francouzských lidových písní a básní z 15. až 18. století. Doktor filosofie, středoškolský profesor francouzštiny a němčiny, překladatel a literární vědec Hanuš Jelínek se vždy zajímal o lidovou slovesnost. Jednak přeložil mnoho českých a slovenských písní do francouzštiny, ale i do češtiny přebásnil francouzské lidové písně z 15.–18. století. Výbor je obohacen i o několik písní, u kterých je autor znám, ale jsou již zlidovělé. Ač jsou již tehdy vynikající překlady Zpěvů sladké Francie z roku 1925 a Nových zpěvů sladké Francie z roku 1930, dodnes nezestárly a stále oslovují i dnešního čtenáře.

Poetický příběh dětských her v letní zahradě, jichž se nedobrovolně účastní i malý králík.

Lyrika, vyznání lásky k české přírodě. Má vlast - O české přírodě: Lípa, Lesy, Na houbách, Skřivan, Zelený chlum u Prahy, Prameny a proudy, Z luhů a hájů, Na Karlštejně, Hornický Betlém, Tryskající vody, Horská ves, Dítě hvězd, Cesta Husova, Čerchov. Naši - O českých lidech: Panímáma, Hromadilové, Mladšinka, S růží na ňadrech, Hlídačka ohně, Hledání domova.