Plus d’un million de livres à portée de main !
Bookbot

Benedikt Peter

    Die 8-M-Methode
    Führen statt Verführen
    Grundlagen des modernen Personalmanagements
    Der Streit um das kirchliche Amt
    Selbstverantwortliches Handeln bei Mitarbeitern in der deutschen und russischen Kreditwirtschaft
    S Napoleonem i proti němu : válečné vzpomínky 1806-1818
    • Oberwachtmeister Benedikt Peter (1785–1863) patří k těm účastníkům napoleonských válek, o nichž máme k dispozici jen značně neúplné informace a z velké části jsme odkázáni na to, co o sobě napsal on sám. Příběh nadstrážmistra Benedikta Petera je velice osobní, vůbec ne rozmarný a málokdy sledující velkolepé souvislosti, přesto je ale hluboce pravdivý, až působí jako zpověď. Léta Páně 1809 vytáhl Peter jako čtyřiadvacetiletý jízdní myslivec do svojí první války, v níž zažil bitvy u bavorského Abensbergu a Eggmühlu i rakouského Lince. O tři roky později táhl do Ruska, kde jej čekala jatka v bitvě u Borodina a po nich ústup ruskou zimou se slavně neslavnou bitvou na řece Berezině. V roce 1813, druhý den bitvy u Lipska, přešli württemberští jezdci na stranu protinapoleonské koalice a Petera i jeho druhy čekaly ještě tři roky, kdy měl bojovat proti císaři Francouzů. Paměti jsou úžasný, životem napsaný příběh, který udivuje stylem, kompozicí i sevřeností, jaké by nikdo nečekal u muže, který se číst a psát učil jako samouk po svém prvním povýšení. Peterovo vyprávění plyne jak voda a je v něm tolik silných míst, že to občas bere dech. Peterův příběh rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co v široké škále vzpomínek a pamětí na napoleonské války vzniklo. Kromě toho je jedním z mála německy psaných pramenů, které jsou k dispozici v českém překladu. Překlad doprovodil obsáhlými poznámkami historik Jiří Kovařík.

      S Napoleonem i proti němu : válečné vzpomínky 1806-1818
    • Die Unternehmensumwelt von Kreditinstituten im neuen Millennium ist geprägt von Veränderungen mit zunehmender Dynamik, auf die Banken und Sparkassen mit einer verstärkten Flexibilisierung ihrer Organisationsstrukturen und -prozesse reagieren. Dabei steigt im Kontext erweiterter organisatorischer Freiheiten die Erwartungshaltung an den einzelnen Mitarbeiter dahingehend, Pflichterfüllung durch selbstverantwortliches Handeln und selbstbestimmtes Engagement zu ergänzen. Diese nicht durch formelle Verpflichtungen motivierten Verhaltensweisen rücken verstärkt auch in das Blickfeld des Interesses der Erwachsenenpädagogik und der Organisationspsychologie. Im Rahmen dieser Untersuchung bestätigt sich, dass neben den persönlichen Normen als wichtigste Orientierungsgröße für selbstverantwortliches Handeln vor allem die subjektiven Standards der verschiedenen Strukturebenen der Handlungsumwelt von Bedeutung sind.

      Selbstverantwortliches Handeln bei Mitarbeitern in der deutschen und russischen Kreditwirtschaft