Federico Jeanmaire Livres

Zloději se vymstila přílišná naivita. Anebo snad mladistvý zápal. Je mu sotva čtrnáct, a stařeně, k níž se vloupal, aby ji okradl, devadesát tři. Zpočátku se zdá, že všechno půjde hladce. Opak je však pravdou. Mladík se ani nenaděje, a už je zavřený v koupelně, kam ho stařena, hlídající za dveřmi, zamkla. Teď si bude muset vyslechnout příběh života, který spěje ke konci, vzpomínky osoby stejně tak osamělé, jako jsou lidé, na jejichž život již číhá smrt. Proti své vůli bude chlapec jedno velké ucho. Jeho hlas se nepočítá. Konečně nadešel čas, aby ta žena mluvila a byla vyslyšena. Představení právě začíná. Nějakou chvíli potrvá. Čtenáři budou vestoje aplaudovat. Aby bylo jasno: Lehčí než vzduch je hrdinský literární čin. Rukou mistra utváří Federico Jeanmaire nezapomenutelný monolog. Humorný a dramatický, oslnivě intenzivní. Je to mistrovská parabola: díky zmařenému pokusu o vloupání vykoupí žena život svůj i život své matky a svého otce, se vším zúčtuje. Jednou provždy bude moci vyjádřit slovy své názory, své myšlenky, svou lásku i svou nenávist, banality i naprosto zásadní věci. To, co se v hlavě neustále honí a co si nikdo nikdy nechce vyslechnout celé. Není snad tohle sen každého z nás? Tady se splní … Patnáct let po svém prvním vydání a získání prestižní literární ceny Premio Clarín de Novela, s více než 70 000 prodanými výtisky, přeložen do němčiny, francouzštiny, řečtiny a arabštiny a v některém z těchto jazyků převeden i na divadelní jeviště, je román Lehčí než vzduch již klasickým dílem současné argentinské literatury.

Die junge Su Nuam lebt bei ihren Großeltern in China. In einem China, das ihr völlig fremd ist. Am Verkaufsstand ihres Großvaters schreibt sie zwischen Schüsseln voller Kröten und Schlangen ihre Ängste und Zweifel in ihr Spanischheft. In Buenos Aires aufgewachsen, saß Su Nuam jeden Nachmittag auf derselben verwitterten Kiste und begutachtete die Menschen und den heruntergekommenen Platz vor dem Laden ihres Vaters – bis der Vater ermordet wird und sie die Stadt, das Land und ihre Freunde fluchtartig verlassen muss. Als sie schließlich zusammen mit ihrem Großvater wieder nach Argentinien reist, wird ihr Spanischheft zum Hüter eines dramatischen Geheimnisses – denn Su Nuam muss ihre Kindheit hinter sich lassen und sich zwischen Rache und Gerechtigkeit entscheiden.

Una anciana de 93 años mantiene encerrado en el baño de su casa a un adolescente que la abordó en la calle para robarle. Instalada del otro lado de la puerta, esta ex maestra solterona insiste en contarle la historia de su madre bajo la promesa de liberarlo en cuanto termine el relato, y pretende también enderezar y educar a un chico que considera la encarnación de los males que jaquean al país. En el monólogo de la anciana, la historia íntima se entrelaza con la historia nacional, y el presente y el pasado argentinos aparecen bajo el nuevo ropaje que viste la vieja dicotomía entre civilización y barbarie. Más liviano que el aire es una novela apasionante que indaga en la soledad y la incomunicación, y da cuenta de la violencia social y de la ceguera de las clases dominantes para encontrar una salida.