Anna Rossová Livres

Románová kronika několika generací autorčiny rodiny, sestavená po rozsáhlém bádání na základě písemných pramenů, vzpomínek pamětníků i autorky samotné, která se o svých kořenech mnohé dozvěděla až ve zralém věku. Největší plochu zaujímá životní příběh spisovatelčiny matky Lenky Jablonczayové, přesněji její mládí před Magdiným narozením.

Mladičká Julie Lespinassová přichází do Paříže, do pověstného salonu své tety. Nezkušená dívka z provincie se seznamuje s rozmařilou Paříží Ludvíka XV. Setkává se s celou plejádou slavných mužů a žen. Julie se nakonec stává středem společnosti. Zakládá vlastní salon,v němž si dává schůzky tehdejší politická, kulturní i vědecká smetánka. Julie nachází věrné přátele i zarputilé nepřátele a prožívá vášnivé lásky.

V půvabném dílku Ábel a Ester se autor nevrátil do dějin tak dávných, nýbrž umístil děj na konec minulého století, do doby, kdy byly společenské přehrady v Uhrách ještě velice vyhraněné a byly zdrojemmnoha nešťastných osudů. Přehlížet nebo aktivně je překonávat si odvážili jen výjimeční jedinci. Ábel a Ester jsou obyčejní lidé patřící k různým společenským vrstvám, jejichž vášnivé milostné vzplanutí, jež slibovalo velkou a nehynoucí lásku, nakonec zkoušku přece nevydrželo a podlehlo nemilosrdným společenským konvencím doby.

Autobiografické vyprávění agenta sovětské vojenské rozvědky GRU maďarského původu o činnosti zpravodajské skupiny Rotte Drei (tak jí říkalo gestapo) za II. světové války ve Švýcarsku. Kniha je svého druhu polemikou s jinou literaturou na toto téma (zejména s Vikingovou linií od P. Accoceho a P. Queta).

Dezső Kosztolányi (1885-1936), básnik, prozaik, literárny kritik a publicista, patrí k skupine spisovateľov, ktorí na prelome storočia položili základy modernej maďarskej literatúry. Jeho historický román Krvavý básnik Nero (1922) je skvelou štúdiou vnútorného myšlienkového sveta samovládcua despotu, ktorý netúži byť veľkým politikom, ale veľkým básnikom, pričom je aj v jednom, aj v druhom len úbohým diletantom. Jeho diletantstvo v spojení s neobmedzenou mocou prerastá do šialenstva a Nero, utrýznený bezobsažným umeleckým nepokojom, dá v básnickej žiarlivosti a pomatenosti zavraždiť básnikov, ku ktorým boli múzy milostivejšie, vlastnú matku i manželku a napokon aj svojho starého učiteľa Senecu, „toho majstrovsky klzkého dvorana a sofistu, ktorý je napriek všetkému predsa len skutočným filozofom a naozaj veľkým literátom", ako ho vo svojom liste, vzdávajúcom hold Kosztolányiho umeleckému majstrovstvu, charakterizoval sám Thomas Mann. Cez postavu Nera, cez jeho mravný a telesný úpadok stvárnil Kosztolányi aj rozpadajúcu sa Rímsku ríšu, rozhlodanú anarchiou, strachom a chaosom. A práve v tom, že Kosztolányi poukazuje na hodnoty pošliapané v prachu a dovoláva sa ich vzkriesenia a obnovy, tkvie silné posolstvo jeho románu.

Nadaný mladý historik umění Loránd Érdy dostane během studijního pobytu v Itálii pozvání na zámek Castrum Doloris, aby posoudil sedm obrazů, objevených v zazděné místnosti. Díla jsou podepsána signaturou málo známého mistra Ambrogia de Predise spolupracovníka a přítele Leonarda da Vinci.

Výbor z básní předního maďarského autora. Doslov napsal Evžen Gál.

Výber z noviel maďarskej autorky. Z maď. přel. a doslov naps. Anna Rossová, verše v textu přebásnil Václav Daněk.