Proč bychom se jí měli bránit pomocí svobody projevu, nikoli cenzurou.
Mohou být slova formou násilí? Je třeba omezit svobodu projevu a zabránit tak ubližování druhým? Západní civilizace se potýkají s problémem, jak regulovat hate speech, neboli „nenávistné projevy“, které se v současnosti objevují ve velkém měřítku zejména na sociálních sítích. Kniha Nenávist objasňuje nedorozumění, která přetrvávají v debatách o „nenávistných projevech“ a svobodě slova. Nadine Strossenová předkládá řadu argumentů a na příkladech z mnoha zemí ukazuje, proč jsou regulace „nenávistných projevů“ škodlivé a narušují základní principy demokracie. Místo nich navrhuje alternativní necenzurní řešení a učí nás, jak se bránit nenávisti efektivním způsobem.
Od antického myslitele Sokrata, přes osvícenského filozofa Spinozu, bojovnici za lidská práva Eleanor Rooseveltovou či našeho Václava Havla až po moderní aktivisty. Jacob Mchangama se ve své knize vydává na výpravu dějinami svobody projevu a na své cestě ilustruje neustálé pokušení flirtovat s cenzurou, jakož i často těžké osudy těch, kteří byli pro svobodu projevu ochotni obětovat mnohé.Historie opakovaně ukazuje, že bez svobodného sdílení myšlenek a názorů se pokrok a lidské prospívání neobejdou. Mchangamova kniha ani přes pečlivý vědecký přístup neztrácí na lidskosti. Jasně dokládá, jak důležitá je svoboda projevu pro demokracii, a také kolik toho můžeme ztratit, pokud přestaneme být ostražití a zapomeneme ji bránit.
Die zunehmende Kapitalmarktorientierung und die damit einhergehende wachsende Bedeutung der nationalen und internationalen Kapitalmärkte führt zu einem erhöhten Bedarf an entscheidungsrelevanten Informationen von Seiten aktueller und potenzieller Investoren. Die Bereitstellung entscheidungsrelevanter Informationen ist eine der Aufgaben, die der externen Rechnungslegung zukommt. In Deutschland stehen mit dem HGB und den IFRS zwei verschiedene Rechnungslegungssysteme zur Disposition. Angesichts der zunehmenden Harmonisierung der Rechnungslegung ist es wichtig Klarheit über die Kapitalmarktrelevanz der momentan parallel angewendeten Systeme innerhalb der EU zu erlangen, um die Entwicklung eines optimalen Rechnungslegungssystems für Europa voranzutreiben. Insbesondere stellt sich die Frage, ob, und mit welchen Konsequenzen eine verpflichtende Anwendung der IFRS für sämtliche Konzern- und auch Einzelabschlüsse erstrebenswert ist. Vor diesem Hintergrund nimmt die Forschungsfrage nach der Entscheidungsrelevanz von Rechnungslegungsinformationen stetig an Bedeutung zu. Es ist zu klären, welches der beiden in Frage stehenden Systeme aus Sicht der Investoren vorzuziehen sei. Im Rahmen dieser Untersuchung wird auf zweierlei Wegen analysiert, ob die IFRS im Vergleich zum HGB, wie es die Mehrheit der Stimmen innerhalb der Literatur annimmt, das Rechnungslegungssystem ist, welches den Investoren die entscheidungsrelevanteren Informationen bereitstellt. Erstens werden beide Rechnungslegungssysteme auf theoretischer Ebene durch Rechtsvergleiche und modelltheoretische Überlegungen analysiert. Der zweite Weg besteht in der Durchführung einer experimentellen empirischen Erhebung.
