Stéphane Mallarmé Ordre des livres (chronologique)

Die Revolution der poetischen Sprache wird durch den Namen Mallarmé verkörpert, der die Verskunst reflexiv und abstrakt prägte. Mit ihm begann die Herrschaft der Kunst, die den individuellen, autonomen Menschen hervorhebt, losgelöst von vorgegebenen Systemen. In der deutschsprachigen Lyrik des 20. Jahrhunderts fand dieses moderne dichterische Werk breite und kontroverse Rezeption. Aus über 3300 überlieferten Briefen Mallarmés sind rund 200 in dieser ersten deutschsprachigen Edition seiner Korrespondenz enthalten. Diese Briefe diskutieren literarische Fragen und führen oft zu Abhandlungen über mögliche Dichtkunst. Sie zeigen ein Leben, das sowohl in seinem Werk als auch in seinem Alltag verwoben ist. Missverständnisse und Anpassungen eines im 20. Jahrhundert entstandenen „deutschen“ Mallarmé werden hier sichtbar. Seine vermeintlich weltabgewandte Poetik wird in einem neuen Licht betrachtet. Der Dichter wird ebenso hörbar wie der gesellige Zeitgenosse, der Mensch, der er war – eine faszinierende Chronik über ein halbes Jahrhundert voller Kreativität, alltäglicher Sorgen, Ambivalenzen und Leidenschaften. Ein dokumentiertes Leben, das die Kunst nicht weniger nachahmt als das Leben selbst.

Žánr básní v próze, pohybující se v krajně kultivované podobě na pomezí poezie, esejů, maxim i starých rytin, se u nás příliš nepěstoval. Pro připomínku mohou padnout jména Víta Obrtela nebo Jana Vladislava a před nimi – jak jinak – Jaroslava Vrchlického. Jejich domovem je Francie. Antologie Plameny v zrcadle sleduje jejich proměny od Baudelaira přes Rimbauda, Mallarméa a Prousta až k Jacobovi a Reverdymu. Mají být „klenotem“ a „líbezným šerosvitem života“, zároveň však dovedou s radioaktivní intenzitou vyjadřovat vnitřní či vnější životní zážitek či zachytit výmluvný střípek krvavě vážné životní epizody. V literatuře reprezentují v čiré podobě řád a tvar.

Náš výbor Ve věštné běli (31 básní) se omezuje jen na básníkovu lyriku. Usiluje o nalezení průniku nejživotnější části Mallarméova básnického odkazu a šťastných překladatelských řešení. A co víc: obraz básníka tak skoupého na slovo o sobě, chce zahlédnout v zrcadlové síni výroků jeho významných předchůdců, současníků i potomků. Knihu doprovází 31 celostránkových reprodukcí děl impresionistů, Mallarméových současníků (ilustrace Edgar Degas, Albert Dubois-Pillet, Henri Fantin-Latour, Édouard Manet, Claude Monet, Odilon Redon, Auguste Renoir, Alfred Sisley, Félix Vallotton, James Abbott McNeill Whistler), a je vybavena rozsáhlým esejem básníka Vladimíra Janovice, doslovem univerzitní profesorky Jany Nechutové a ediční poznámkou Vladimíra Janovice.

Slavný a pro nejmladší české básníky po první světové válce objevitelský význam mající překlad plejády francouzských básníků od Ch. Baudelaira přes generaci „prokletých" až k vrcholům symbolismu. Doslov napsal Vítězslav Nezval, k vydání připravil, ediční poznámku a vysvětlivky sestavil dr. Miroslav Halík. Jedenácté vydání.

Mallarmé ist der Wegbereiter der modernen Dichtung. Zeitlebens galt sein Streben der ›poésie pure‹; in seinen Gedichten spielt der Klang eine ganz wesentliche Rolle, ebenso der Rhythmus, ja selbst das Satzbild. Entsprechend schwer sind sie zu verstehen, zu interpretieren – und zu übersetzen. Der Freiburger Romanist Hans Staub unternimmt hier den Versuch einer sich eng an Wortbedeutung und Syntax des Originals orientierenden Übersetzung, die zum besseren Verständnis des Originals hinführen soll. Der Band enthält alle Gedichte, die Mallarmé für eine Ausgabe selbst ausgewählt und geordnet hat, außerdem die für seine dichterische Entwicklung entscheidende Ouverture ancienne.

Výbor z poezie největšího francouzského symbolisty Stephana Mallarméa Souhlas noci, rozšířený o nové překlady několika básní v próze, vychází s původní studií Jana Tomeše, jež se nesměla objevit v prvním vydání.

Výbor z poezie největšího francouzského symbolisty Stephana Mallarméa Souhlas noci, rozšířený o nové překlady několika básní v próze, vychází s původní studií Jana Tomeše, jež se nesměla objevit v prvním vydání.

Soubor Mallarmého veršů sestavený Jiřím Pecharem.

¿Existe una necesidad interna de la literatura? ¿Se diferencian los grandes libros de los demás porque debían ser escritos? En sus ensayos sobre Franz Kafka, Samuel Beckett, Paul Celan, Knut Hamsun y otros grandes autores del siglo XX, Paul Auster explora las condiciones existenciales de la escritura. Sus estudios revelan por qué se le considera el más europeo de los importantes escritores estadounidenses. En cuatro entrevistas detalladas, también ofrece información sobre su propia obra y habla de la necesidad de difuminar la frontera entre escribir y vivir.

Ce volume contient:Poëmes d'enfance et de jeunesse - Poésies - Vers de circonstance - Les Poëmes d'Edgar Poe - Proses de jeunesse - Poèmes en prose - Crayonné au théâtre - Variations sur un sujet - Un Coup de dés - Quelques médaillons et portraits en pied - Richard Wagner - Préface à «Wathek» - Le «Ten o'clock» de M. Whistler - Contes indiens - La Musique et les Lettres - Proses diverses - Les Mots anglais - Thèmes anglais - Les Dieux antiques - L'Étoile des fées.

První svazek přináší čtyři překladatelská díla základního významu z prvního období básníkovy translační činnosti z let 1927–1931: výbor z Poea, úplný překlad tehdy známého básnického odkazu Rimbaudova a Mallarméova a část Baudelairových Květů zla. Překlady těchto čtyř básníků vznikaly z nespokojenosti s dosavadní podobou těchto básníků v češtině a z přání dát českému čtenáři odkaz průkopníků moderní poezie v moderním básnickém znění. Svazek edičně připravili a ediční poznámku napsali Milan Blahynka (Poe, Mallarmé, Baudelaire) a Václav Kubín (Rimbaud).

Výbor z poezie francouzského básníka symbolisty obsahuje v první části verše, jak je shromáždil autor, a ve druhé části verše vydané před r. 1899, ale autorem do výboru nezařazené, a verše poprvé uveřejněné až po básníkově smrti, přičemž v této části jsou i básně v próze a ucelená skupina dopisů Paulu Verlainovi.

Si l'on devait citer le poète qui a exercé l'influence la plus profonde sur la poésie du début du XXe siècle, il faudrait nommer Rimbaud. Avec plus de hardiesse encore que Baudelaire, il a étendu le champ d'exploration de la poésie. Avant lui, l'expérience poétique était principalement l'expérience de la création littéraire. Après lui, la poésie devient un moyen de connaissance. [...] C'est qu'il n'a pas hésité à se mettre en communication avec la part inconnaissable de lui-même. Il y a découvert un grand jeu d'images, fleurs éclatées, filles à lèvres d'orange, déluges et miracles, un jeu dont chaque figure ressemble à un message marqué d'un sceau incompréhensible et sacré. Dès lors, Rimbaud va libérer tous les phénomènes de l'inconscient, préparer les voies du surréalisme et créer, si l'on veut, un nouveau mystère dont les symboles resteront étrangers au merveilleux et au fantastique. Kléber HAEDENS Paul Verlaine s'était plu à le souligner : après 1872, Arthur Rimbaud n'a pratiquement plus écrit de vers. Au seul recueil qu'il ait jamais projeté de constituer, autour de l'automne 1870, il n'a pas donné de titre. A l'exception des trois seuls poèmes qu'il a publiés, voici donc, dans ce premier volume, ses Poésies complètes, accompagnées de ses premières Proses, dans une présentation qui serre au plus près ce que furent ses poèmes à leur source.

Překlady veršů a próz Mallarméových vznikly v letech 1898-1918 prací Em. Lešehrada.