Moldavský prozaik a dramatik (nar. 1928) zpodobuje v románě život moldavské vesnice v několika desetiletích po první světové válce. Hlavním hrdinou je rolník, jehož osudy jsou těsně spjaty s historií a proměnami jeho domoviny.
Ion Druță Livres







Historický román současného moldavského prozaika. Děj se odehrává koncem 18. století v době druhé rusko-turecké války. Přepychová nádhera dvora carevny Kateřiny Veliké, její panovnické rozmary, lásky i nelásky, husarské kousky jejího oblíbence knížete Potěmkina, vrchního velitele ruské armády, jeho snahy o znovudobytí Kateřininy přízně v románu nápadně kontrastují se strastiplným tažením ruské armády proti Turkům, krvavými bitvami, hrdinským dobytím pevnosti v Izmailu a také s nejistou existencí vesničanů, kteří žijí na území, kde boje mezi Turky a Rusy probíhají. Autorova pozornost se soustřeďuje zejména na mladou ženu Kateřinu, které ve vsi přezdívají Kateřina Malá - na rozdíl od panovnice. Barvité prostředí, témeř dokumentární přesnost při zobrazování válečných scén, řada zajímavých historických osobností - to vše vytváří pozoruhodný román, který nás navíc seznámí s málo známými stránkami světových dějin.
Tri novely autora Iona Druceho. Prvá novela nášho výberu Posledný mesiac jesene rozpráva o starom otcovi, ktorý na sklon ku jesene ide navštíviť svojich synov, roztratených po všetkých kútoch Moldavska. Ďalšia novela Vôňa zrelých dúl je takisto hlboko zakorenená v domácej pôde, v minulostii prítomnosti tohto malého národa. Autor v nej vyrozprával ľúbostný príbeh dvoch mladých študentov, neskôr učiteľov na dedinskej škole. Posledná novela Navráťte sa k otcom svojim je rozprávaním o posledných týždňoch života a o smrti Leva Nikolajeviča Tolstého. Popritom, že využíva existujúci dokumentárny i spomienkový materiál, zároveň vytvára svojskú umeleckú víziu tak hlavného protagonistu deja - Tolstého, ako aj ľudí okolo neho.
Ultima Luna de Toamna
- 260pages
- 10 heures de lecture
Batrinul tata, ajuns in toamna vietii sale, simte sfirsitul vietii sale si hotaraste ca inaintea mortii sa mai vada inca o data zestrea sufleteasca a celor sase copii risipiti prin lume. O face anume toamna. E semificativ si timpul ales. E vorba nu numai de batrinetea eroului, ci toamna e si vremea musafirilor in Moldova. Pornirea nu e itimplatoare. E o proba a valorilor eterne. Copii nu au venit la izvorul vietii lor si pe batrin il framinta, daca nu cumva si-au pierdut esentele cultivate de veacuri de catre neam? Din aceasta simpla pornire desprindem frumoasa idee – rostul omului pe pamint.
