Václav Daněk Livres

Čas a smrt, věčné téma, v básníkově podání označované vyšetřovateli za literární liturgii, jako i verše oberiutsky rozpustilé jsou obsahem druhého svazku Vveděnského díla. Vybráno z různých ruských originálů včetně rukopisů.

Kniha obsahuje výbor z básnické tvorby známého českého překladatele, jehož doménou jsou výtečné překlady ruských autorů. Autor dosud vydal čtyři básnické sbírky, jejichž ukázky tvoří jádro této antologie. Do výboru jsou zařazeny verše dosud nepublikované, pocházející z básníkových rukopisů. Základními útvary, které podává až s virtuózní precizností, jsou sonety a gazely, jež v tomto výboru najdeme v hojném počtu.

Básnická sbírka Ozvěny z dubového stolu je velmi pečlivě uspořádaný svazek tematicky různorodých básní. I zde Daněk osvědčuje vzácný smysl pro formální vytříbenost verše, až muzikální zvukomalebnost, ale také hravost. V tematicky pestrém souboru se pohybuje od poezie milostné po občansky aktuálně glosující, přitom právě v tomto těžkém žánru jaksi samozřejmě a suverénně noblesně. I když autor překročil devadesátku, jeho pohled na svět je přirozený, jasný, svěží. Kompaktní skladbu uzavírá oddílem patnácti bilančních sonetů. Jde tedy o básníkovo vyznání učiněné se vzácným nadhledem, pokorou a v neposlední řadě smyslem pro velmi jemný, (sebe)ironický humor.

Básník, překladatel ruské a ukrajinské poezie a dlouholetý rozhlasový redaktor v Československém a později Českém rozhlase se ohlíží za svými pestrými životními osudy, s vřelou fascinací hovoří o „hvězdném“ pražském studiu a kolezích mimo jiné o Josefu Bezdíčkovi, Přemyslu Pražském, Miloslavu Jarešovi a Jiřím Horčičkovi. O spisovatelích Miroslavu Florianovi, Josefu Hiršalovi, Bohumile Grögerové, Jiřině Haukové, Emanuelu Fryntovi a dalších, kteří se stali kmenovými autory cyklických rozhlasových relací Současné zahraniční poezie, Klasické poezie a Schůzek s literaturou. Do českého prostředí uvedl v překladech například díla Alexandra Bloka, Osipa Mandelštama a Josifa Brodského. Je autorem básnických sbírek Jak jsme lili zvon, Svět jsou dva, Dům sonetů a Balady a svízelky. Publikace vznikla na základě autorova vyprávění v rozhlasovém cyklu Osudy na stanici Český rozhlas 3 - Vltava.

Verše formálně vycházejí z poetiky orientálních gazelů a starofrancouzských rond; autor se v nich zamýšlí nad historií, současností i budoucností.

Třetí český výbor z básnické tvorby vychází ze sbírek Tajemství (1983) a Sad (1987), vytvořených v malebném staroruském městečku nad Okou Tarusa, kam autorka chodila hledat klid a inspiraci.

Subtilní sbírka aforisticky vyhrocených veršů, vydávaná ve spolupráci s Českým PEN klubem k neuvěřitelným osmdesátinám básníka a překladatele Václava Daňka (9. 7. 1929). Přináší výběr z literárních drobností, jak vznikaly na okraj událostí v letech 1974-2009. Autor se v nich pokouší sblížit malé klasické formy evropské (včetně staroitalských ritornelů a madrigalů) s prastarými japonskými formami (jako jsou haiku či tanka), které si v dobách mediální žvanivosti uchovávají magickou přitažlivost.

Výbor z básnické tvorby ruského básníka a esejisty, nositele Nobelovy ceny za literaturu za rok 1987, obsahuje verše z pěti sbírek vyšlých v letech 1970-1987 v USA a časopisecky publikované básně mapující Brodského tvorbu do začátku 90. let.

Dvanáctá sbírka veršů českého básníka a překladetele je nejen bilančním rozjímáním nad životem, ale i úvahou o naději a okouzlení, jež dokáže oslovit člověka i v pozdním věku.

Ke svým nadcházejícím neuvěřitelným devadesátinám přichází známý básník a překladatel Václav Daněk s novou sbírkou veršů, nazvanou Pistole z písku. Autor zde čtenářům otvírá své temperamentní víno vyzrálé pocitovosti a celoživotních reflexí, vylepšované v osudovém sklípku lahvovým buketem, těmi v písku uloženými a z něj vytahovanými pistolemi. Ani pod tlakem času však nepropadá bilancování, s hravou ironií sobě vlastní si bere na mušku nevědomost a černobílé vidění, vysílá své es ó es proti zhoubné lhostejnosti, zpívá však i o nadějích, jejichž život je tak žalostně krátký. Láska Daňkovi nejednou splývá se svobodou. Strach o její ztrátu, o ještě nezakotvenou demokracii, je spolu s vírou v zachování důstojného života také hlavním tématem této autorovy již patnácté básnické knížky.