Viktor Fischl Livres

Záznamy se týkají Jana Masaryka, syna zakladatele československého státu, který tragicky zahynul za záhadných a dodnes nevysvětlených okolností dne 10.3.1948, tedy krátce po komunistickém puči. Viktoru Fischlovi se podařilo při svém odchodu z Československa v roce 1949 zachránit řadu materiálů, mezi nimi právě i písemné notace svých rozhovorů s Janem Masarykem, a dopravit je do Izraele. Tam je utřídil a vydal poprvé v roce 1952. Za rok následovalo vydání v USA, ale obě vydání byla neúplná, protože autor musel mnohé informace vypustit, aby neohrozil osoby, tenkrát ještě žijící v Československu. Toto vydání vychází z třetí, doplněné a podstatně rozšířené verze, která vyšla v roce 1982 v curyšské Galerii Krause a kterou lze považovat za definitivní.... celý text

Zralý muž se vrací do krajiny dětství na moravsko-slovenském pomezí. Vzpomínka mu vybaví nejen čas sucha a bídy jako předzvěst blížící se válečné pohromy, ale zpřítomní i chlapcovo první setkání s několika osudovými podobami lásky: s podobou pustošivou, ničivou, svůdnou, klamavou — i s prázdnotou po zániku lásky. Nad její zákon klade autor poznání, že lidé, kteří nikdy nebudou vědět a ve své ubohosti budou bloudit jako děti ve tmě, musí být „plni lítosti k druhým, k těm, kteří jsou stejně ubozí“. Podle tohoto románu byl natočen stejnojmenný film (režie Dušan Klein, 1998). Román Píseň o lítosti zvítězil těsně před únorem 1948 v soutěži Evropského literárního klubu, nesměl však už být vytištěn. Byl vydán hebrejsky v Tel Avivu v roce 1951 a česky až v roce 1982 v Sixty-Eight Publishers.

Soubor povídek a drobných próz, zachycujících atmosféru Jeruzaléma a život jeho obyvatel. Hrdiny nostalgických i humorných povídek jsou jeruzalémské postavičky židů.

Spisy Viktora Fischla. Doposud nevydaná próza bratří Fischlů z období světové války a koncentračního tábora.

Hrdinou románu s výraznými autobiografickými rysy je židovský obchodník a hodinář Victor Blum.

Vypravěčem působivého příběhu pomsty, krutosti a utrpení je soudce, jemuž hrb, jímž je poznamenaný, umožní přežít peklo koncentračního tábora. Stane se totiž jedním z „dvorních šašků“ na dvoře velitele tábora, sloužících jako atrakce a rozptýlení při jeho četných večírcích. Filmová práva k této knize zakoupil Miloš Forman.

Komorní vyprávění o rodinné sounáležitosti příslušníků rozvětvené židovské rodiny na počátku století.

Povídky odjinud „… se mi často zdají nebýt z tohoto světa. Odehrávají se na Dálném Východě, anebo se zrodily z toho, co o této části světa vím. Přeskakují ze země do země a ze světadílu do světadílu a jejich náměty jsou zrovna tak pestré a rozdílné jako ty země samy.“ Tak charakterizoval 94letý, téměř slepý spisovatel své poslední dílo, které nyní vychází česky. Některé povídky, psané na starém psacím stroji, vznikaly už v dřívějších letech a bylo třeba je „dotáhnout“, ty poslední autor diktoval přímo z hlavy. Škoda, že mnoho dalších příběhů zůstalo ve spisovatelově šlechetné hlavě nedovyprávěných. Povídky ze starého cylindru předkládají čtenáři tragikomické příběhy lidí různých ras, náboženství a politických názorů, které autor nasbíral a dokreslil z doby svých izraelských diplomatických služeb. I z nich – jako z celého Fischlova díla – vyzařuje hlubok á lidskost, snášenlivost a moudrost.

Česká verze žalmů pochází od Viktora Fischla, jehož překlad je zároveň velmi poetický a přesný.