Výbor povídek ruského spisovatele a dramatika zahrnující drobné, čisté "humoresky" charakteristické pro rané údobí spisovatelovy tvorby stejnou měrou jako povídky Čechovova zralého a vrcholného "vážnějšího" údobí.
"Est-il possible de croire? Sérieusement et effectivement? Tout est là.". Stavroguine envoûte tous ceux qui l'approchent, hommes ou femmes. Il ne trouve de limite à son immense orgueil que dans l'existence de Dieu. Il la nie et tombe dans l'absurdité de la liberté pour un homme seul et sans raison d'être. Tous les personnages de ce grand roman sont possédés par un démon, le socialisme athée, le nihilisme révolutionnaire ou la superstition religieuse. Ignorant les limites de notre condition, ces idéologies sont incapables de rendre compte de l'homme et de la société et appellent un terrorisme destructeur. Sombre tragédie d'amour et de mort, Les Possédés sont l'incarnation géniale des doutes et des angoisses de Dostoïevski sur l'avenir de l'homme et de la Russie. Dès 1870, il avait pressenti les dangers du totalitarisme au Xxe siècle.
A selection of sketches, diagrams, and notebook writings by the Italian Renaissance master offers insight into his theories and observations as well as his role in period art, town planning, science, and philosophy
Das Rüstzeug, das Stanislawski in "Die Arbeit des Schauspielers an sich selbst" vermittelt hat, wird in "Die Arbeit des Schauspielers an der Rolle" angewandt und erprobt. Stanislawski: "Meine Methode beruht darauf, die inneren und äußeren Vorgänge miteinander zu verbinden und das Gefühl für die Rolle durch das physische Leben des menschlichen Körpers hervorzurufen." Die eigene Lebenserfahrung, das "affektive Gedächtnis", wird herangezogen, um in der Gestaltung Natürlichkeit und Glaubwürdigkeit zu gewinnen. Nur eine derartige Rollenanlage verbürgt "Wahrheit" in Stanislawskis Sinne.
Kniha přináší ucelený obraz vzniku, vývoje, způsobu života i charakteristických reálií svérázného zemědělsko-vojenského společenství svobodomyslných strážců hranic. Značné místo je věnováno účasti kozáků v první světové válce, jejich tragickému existenčnímu boji proti bolševickým rudým gardám i pozdějšímu životu v emigraci. Fotografické přílohy.
Tato kniha je převyprávěním Ilias od Homéra. Nejdříve je v ní stručně popsána doba před válkou a její začátky, zbytek knihy se podrobně zabývá rokem desátým.
Soubor klasických povídek různých autorů je ukázkou hororové literatury, která kromě hrůzy a tajuplnosti nepostrádá romantické prvky a literární kvalitu. Většina povídek spadá do období nebo pod vlivem romantismu, kdy nastal příklon k mystice, tajemnosti a temným stránkám lidské mysli a začaly také vznikat děsivé příběhy o upírech a krvelačných bytostech v ponurých kulisách starých hradů a šlechtických sídel. Výběr Tomáše Korbaře, patří k tomu nejlepšímu, co bylo na upíří téma napsáno a je doplněn kolážemi Klára Trnkové.
Anton Pavlovič Čechov vytvořil za svůj nedlouhý život velmi rozsáhlé novelistické dílo. Již za studií medicíny přispíval pod pseudonymem svými humornými povídkami do řady časopisů. Později navázal na Gogola tvorbou hořkých humoresek a přes psychologické a satirické prózy se propracoval k chmurně a melancholicky laděným lyrickým povídkám. Soubor Povídek o lásce přináší ukázku z autorovy bohaté tvorby zaměřené na milostnou tematiku. Ačkoli se jedná zejména o povídky z autorova vrcholného období z 90. let 19. století, výběr zároveň názorně odráží celkový autorův tvůrčí vývoj.
