Leporelo určené úplně nejmenším dětem, které začínají používat jazyk a mluvidla a zkoušejí první slova ať skutečná, nebo vymyšlená, je tento název zcela příhodný a vypovídající. Také na jeho počátku stáli odborníci na slovo vzatí skvělí pedagogové, kteří se absolutně věnovali dětem Ladislav Havránek a Ferdinand Krch.
Pojďte společně s Miou nahlédnout do Duhového cirkusu a zazpívat si veselé písničky! Malá Mia není jen tak ledajaká holčička, je z cirkusácké rodiny – patří k Duhovému cirkusu. Skáče salta, jezdí na poníkovi a dokáže rozveselit každé dítě i dospělé, dokonce i zvířátka. Má spoustu kamarádů a s Péťou odvážně zachrání pudlíka Prince. Mia si ráda zpívá veselé písničky, a kdo chce, může si je zpívat společně s ní; v knize jsou hned tři, s texty a notami Štěpána Uhlíře. Petra Neomillnerová ve své knížce pro nejmenší čtenáře opět prokázala, jaký má neobyčejný vypravěčský talent.
Myslíte si, že o hastrmanech víte všechno? Kdepak! Samá voda! Budete žasnout, jaké radosti a starosti prožívají Zeleňákovi, vltavská vodnická rodina od Davle! Nejen s rybáři, vodáky, s kapitánem parníku Vyšehrad Herkulem Veselým a porybným Zdrhalem, který nutí i vodníky chytat ryby pod vodou na udici, ale i s příbuznými z Chodska, kteří si říkají Vodové, s namyšlenými vodníky z velkých přehrad a vlnodrapů i s bazénovými hastrmany. Každému je jasné, že vodnická rodina nepotřebuje pračku, ale může mít v obýváku (po hastrmansku v omýváku) akvárium nebo na zahrádce bazén? A jak se na vodnickém klukovi Dušanovi pozná, že se zamiloval, když se vodník neumí červenat? Proč si hastrmánek nesmí v řece vyskakovat ani trénovat dřepy? Víte, jak to vypadá na vodnické pouti, co je vodnická korida a kdy začíná? Nevíte? Tak hezké počtení!
Nezbedné říkanky pro začínající čtenáře vycházejí vstříc nespoutané dětské fantazii a přirozené hravosti. Rytmické verše vycházejí z tradic lidové poezie - jejich kouzlo tkví v neotřelých spojeních a originálních slovních hříčkách. Jak si kuře na své přišlo, Ušaté zelí, Hrabibába… Názvy samy napovídají, že se malí školáci nad knížkou Věry Provazníkové a ilustrátorky Olgy Franzové nebudou nudit.
Uprostřed velkého města stál nový dům. Ze všech bytů se ozýval dětský smích, pláč i křik, jen v jednom bytě bylo ticho. Žádné děťátko tam neměli. Paní po něm toužila, a tak se její manžel vydal se do lesa. Tam našel pěkný kus dřeva a začalo ho vytesávat do podoby miminka… Nezdá se vám tahle pohádka povědomá? Ale pozor, tentokrát se nejedná o Otesánka, ale o Neotesánka. Tatínek ho totiž v lese nestačil dotesat, a doma mu v tom maminka zabránila. „Takhle ne,“ řekla, „to se přece dělá úplně jinak...“
Jsou to malí trpaslíci a většinu času prospí. Jakmile ovšem uslyší řinčení stanových kolíků a kouzelné slovíčko „tábor", jsou okamžitě na nohou. Žít s nimi není vůbec lehké - neustále hledají způsoby, jak vás potrápit nebo napálit, čímž často vznikají situace, kdy se všichni můžou potrhat smíchy - kromě vás, samozřejmě!
Jedenáct známých pohádek je předkládáno tentokrát jako komiks pro nejmenší a jsou určeny opravdu nejmenším „čtenářům“. Děti si mohou prohlížet obrázky a samy s jejich pomocí vyprávět příběh: zopakovat ten, který už slyšely, anebo vymyslet úplně novou pohádku podle vlastní fantazie. Texty pod obrázky jsou vzhledem k prostorovým možnostem velmi triviální a spíše pomocnou berličkou a připomenutím pro rodiče a všechny dospělé, kteří už pohádky pozapomněli. Co kdyby dítě před spaním chtělo právě některou z pohádek podle obrázků slyšet od maminky?
Veselá knížka pohádek, příběhů, básniček, hádanek a hrátek s jazykem.
Jak se na svět hledí přes růžové brýle, co znamená vzít si někoho na mušku, kde vzít recept na vtipnou kaši, proč někdo touží po hodinkách s vodotryskem a o čem se lidé baví, když jeden mluví o voze a druhý o koze? Prostřednictvím veselých básniček, hravých pohádek, vtipných hádanek a zábavných úkolů se děti nenásilně seznamují s rodným jazykem a ujasní si, co vlastně znamenají všechna zvláštní pořekadla, rčení a úsloví, která dospělí tak často používají.