Vladimir Klavdijevič Arsenjev Livres

Slavný dobrodružný cestopis líčí výpravu zkoumající neprobádaná zákoutí ruského Dálného východu, na niž se v roce 1907 vydal cestovatel a spisovatel Vladimir Arseňjev. Kniha je věnována především domorodému průvodci expedice, goldskému lovci a stopaři Děrsuovi z rodu Uzala, který učil členy výpravy životu v tajze a mnohokrát je ochránil před nebezpečím. Autor seznamuje čtenáře s divokou přírodou Ussurijského kraje i s tamními národy a jejich každodenním životem, zvyklostmi a náboženskými představami. Barvitě a poutavě vypráví o životě v tajze, kde každý chybný krok může znamenat smrt, kde lovci nezabíjejí zvířata pro zábavu, ale čistě kvůli obživě, a kde si lidé navzájem pomáhají přežít, aniž by za to chtěli cokoli na oplátku. Kniha se dočkala řady vydání a dosud byla přeložena do více než třiceti jazyků. Inspiroval se jí také věhlasný japonský režisér Akira Kurosawa. Ten podle ní natočil stejnojmenný film, jenž v roce 1975 získal Oscara.

Výprava do horské oblasti Sichote-Aliň v letech 1902-1906. Proslulý cestopis zajímavým způsobem líčí poznatky i zážitky cestovatele-přírodovědce při jeho dvou výpravách do neprobádaných oblastí, prostírajících se mezi Mandžuskem a Tichým oceánem a oplývajících ptactvem i zvěří všeho druhu, tygry, medvědy, soboly, divokými vepři atd. Vylíčen je i primitivní život domorodců, kteří začátkem 20. století jen řídce obývali ussurijskou tajgu, živíce se lovem i zemědělstvím. Cestopisné líčení je velmi poutavě oživeno postavou domorodého lovce-stopaře, plně sžitého s přírodou, který doprovázel autora při jeho výpravách, kus po kuse mu odhaloval tajemství tajgy, přírodní jevy, zvyklosti zvěře i život a obyčeje národností Dálného Východu. Autora "objevil" jako spisovatele M. Gorkij, který o jeho knize napsal: " ... byl jsem unesen a očarován silou jejího líčení."

Wladimir Arsenjew, Geograf und Offizier des Zaren, erforscht 1902 die unwegsamen Grenzgebiete zwischen Russland und China. Eines Nachts stößt ein alter Jäger vom Volk der Golden zur kleinen Truppe. Der Jäger Dersu Usala wird für Arsenjew zum Führer und Gefährten. Dersu versteht sich mit den Kräutern und den Sternen. Er entschlüsselt die Geheimnisse der Natur mit verblüffender Beobachtungsgabe und Intuition. Er kennt, begreift und achtet auch die unscheinbarsten Regungen des Lebens. Er spricht mit den Tigern und dem Wald, mit den Wolken und der Sonne, mit dem Feuer und der Nacht. In zahlreichen Abenteuern und Gefahren kommen sich der Wissenschaftler und der Jäger nahe. Eine Freundschaft entsteht, die erst mit dem tragischen Tod von Dersu Usala ein Ende findet. Wladimir Arsenjews Erzählung ist zu einem Klassiker geworden, der in viele Sprachen übersetzt wurde. Dieses Buch wurde 1975 von Akira Kurosawa verfilmt und ausgezeichnet mit dem Academy Award für den besten ausländischen Film.

V roku 1902 mapovala zememeračská skupina vedená kapitánom Arsenievom povodie rieky Ussuri. Pri putovaní sa stretli s domorodým lovcom, ktorému ponúkli, aby im robil sprievodcu. Dersu Uzala (nar. okolo roku 1850) im viackrát zachránil život a medzi ním a kapitánom vzniklo veľké priateľstvo, Arseniev ho opisuje ako vynikajúceho človeka. V roku 1907, keď Dersu zostarol a zhoršil sa mu zrak, ho Arseniev zobral k sebe domov do Chabarovska. Dersu Uzala však nechápal život v meste a nemohol si zvyknúť na život medzi štyrmi stenami. Preto sa v roku 1908 vyberá pešo z Chabarovska do svojej tajgy k rieke Ussuri. Domov sa ale už nedostal, na ceste ho prepadli a zavraždili lúpežníci. Podľa Arsenieva sa to stalo pri osade Korfovskij, asi 30 kilometrov južne od Chabarovska a Dersuu pochovali v neoznačenom hrobe v tajge. (méně textu)

Kniha Tajga popisuje jeho cestu pohořím Schote - Alinu v letech 1908- 1910 a cestu ze sovětské Gavaně do Chabarovska v roce 1927. Dálný Východ patří k těm končinám světa, které dosud vykazují neprozkoumaná místa. Veliké území, ohraničené zhruba na západě dolním tokem Amuru a řekou Ussuri, po níž nese kraj jméno a na východě Japonským mořem s Tatarským průlivem, bylo cílem několika expedicí z nichž nejúspěšnější a nejodvážnější byly výpravy ruského cestovatele, národopisce a spisovatele Arsenn’jeva. V přítomné knize líčí s velikým vypravěčským uměním své cesty z let 1908-1910 a 1927 těžko prostupným pohořím Sichote Alinu přibližně v linii měst Chabarovsk a Sovětská Gavaň. Geografické poznatky získané strastiplným putováním na člunech i pěšky, objevy, učiněné s badatelským smyslem pro reálná fakta, střídají se s rušnými dobrodružstvími v ledových horách i divoké tajze, jejíž nedotčené přírodě vládne sibiřský tygr. Národy, obývajíci Ussurijskou oblast jako Oroči, Goldové, Udechejci a j., jsou přitom předmětem zájmu ethnografa i láskyplného porozumění sovětského člověka. - Do češtiny bylo uvedeno již v r. 1934 slavné Arsen’jevovo dílo Děrsu Urzala, také z Ussurijska, a to ve zpracování pro mládež.