Josef Váchal Livres

Cyklus 20 erotických kreseb s textem,slovy Váchala nakreslených co vhodné zrcadlo současné lidské smečky, pohrdatelem lidských lžizákonů a lžimorálky.

V nakladatelství Paseka již druhé (první 1992) vydání reprintu Váchalova originálu z roku 1924. Toto období patří k umělcovým nejplodnějším. V roce 1924 dokončil mimo jiné nástěnné malby v Portmanově domě v Litomyšli a vydal svou nyní nejpopulárnější knihu, Krvavý román, v jehož závěru již je pevně rozhodnut začíti práci lepší a důstojnější - Postylu kacířskou. Přírodopis strašidel je formálně ironizací a parodizací dobově významného vědeckého encyklopedického díla, Brehmova života zvířat, mapuje však svět zcela odlišný, svět vnitřního autorova vědomí a podvědomí.

Zmenšený formát jedno z nejvýznamnějších českých uměleckých děl 20. století. Veliký foliant o rozměrech 65x49 cm, svázaný do celokožené vazby, je výsledkem pilné tříleté Váchalovy práce. I váha této knihy je úctyhodná: dvacet kilogramů. Kniha má celkem 276 stran, dřevorytovou předsádku, patitul, titul, padesát dva celostránkových, patnáct menších barevných dřevorytů, jednu vignetu, dvě iniciály, vlastní písmo. Váchal osobně vytiskl a svázal jedenáct výtisků této naprosto originální knihy. Nakladatelství Paseka vydalo 200 výtisků tohoto unikátního díla v původním formátu, zbývající náklad pak ve formátu zmenšeném (to jest tato kniha). Kniha obsahuje německý překlad původního Váchalova textu.Josef Váchal (1884–1969), významný malíř, grafik, řezbář, spisovatel a filosof, jeden z nejoriginálnějších českých umělců a myslitelů 20. století. Nejvýznamnější částí Váchalova díla je tvorba knihy jako uměleckého artefaktu. Své knihy vydávané v počtu jednoho až dvaceti pěti výtisků sám psal, sázel, doprovázel vlastními dřevoryty, vázal i prodával. Jeho nejznámější knihou je Krvavý román (1924, Paseka 1990).

Faksimile tří Váchalových knih, které autor vytvořil technikou perokresby a akvarelu v jednom exempláři. (Píseň o mukách pekelných, Píseň o smrti a soudném dni, Píseň o slávě nebeské). Knihy jsou Váchalovou parafrází písní jezuity P. Antonína Koniáše.

Kniha dřevorytů s úvodní básní Josefa Šimánka. 15 dřevorytů Josefa Váchala. Faksimile původního vydání z roku 1911.

Váchalův Havran dle světoznámého vzoru přejinačený, do českého převedený a značně rozšířený a modernisovaný, s velmi vtipně na nové brdo upraveným nevermor. Vtipná parodie na světoznámou báseň od E. A. Poea. Knížečku Váchal vytiskl a vydal v roce 1937. Jeho Havran má více než dvojnásobek slok oproti originálu. Báseň naleznete také v knize E. A. Poe: Havran - šestnáct českých překladů, která vyšla v osmdesátých letech u nakladatelství Odeon. Toto vydání od Paseky je obohaceno o 15 barevných dřevorytů k slavným Poeovým povídkám, které Váchal vytvořil pro Pourovo nakladatelství.

Komiksové zpracování výletu Josefa Váchala s Josefem Portmanem a Annou Mackovou Vysočinou. Cesta z Litomyšle přes Žďárské vrchy a zpět se uskutečnila v srpnu roku 1921, tedy v době intenzivního přátelství jmenovaných. Váchalovy obrázky a vtipné komentáře popisují nejen jednotlivé etapy putování, ale vyzařují družnou a neopakovatelnou atmosféru výpravy.

„Narozen jsem ve znamení Vah a na vahách jsem dosud,“ začíná Josef Váchal svůj rukopis Pamětí, věnovaných litomyšlskému sběrateli Josefu Portmanovi. Paměti pro Josefa Portmana z let 1919 a 1920 Váchal koncipoval jako svérázný duchovní bedekr, průvodce po vlastním myšlenkovém vesmíru, s důrazem na zážitky a vjemy nadpřirozené povahy. Zachytil v nich své vzpomínky na tajuplné zážitky z dětství a mládí a barvitě vylíčil své zkušenosti s theosofy, spiritisty a okultisty „všech směrů a barev“. Paměti doplnil o výňatky z vlastního deníku z let 1910-1914. Díky tomu patří tento poprvé publikovaný text mezi nejdůležitější zdroje informací jak o Váchalově mládí a rané tvorbě, tak o jeho stycích s pražskými esoterickými kruhy. Kniha obsahuje kompletní faksimile Váchalova rukopisu, komentovaný přepis textu a tři průvodní studie přibližující okolnosti vzniku rukopisu (H.Klínková), Váchalův zájem o magickou povahu skutečnosti (Z. Zadrobílková) a jeho vztah k astrologii (P. Turnovský).