Jiří Filípek Livres

Tato v pořadí již třetí kniha od oblíbené autorky historických knih pro starší děti se věnuje období starověku v Africe, Evropě a Asii. Je rozdělena do šesti částí, které vám umožní poznat země i život jejich obyvatel, a to především prostřednictvím pozoruhodných, překvapivých i úsměvných zajímavostí, které v učebnicích dějepisu nenajdete. Dozvíte se například: co si do deníčku napsal před šesti tisíci lety sumerský školáček, proč egyptské ženy nosívaly na hlavě homoli tuku, jak vypadal neobvyklý egyptský dětský účes, že při dobývání Tróje nefiguroval zřejmě dutý kůň, jak řecké věštírny podváděly své klienty, proč řečtí zemědělci psali dopisy myším, proč císař Nero kvákal, že v římské říši se otroci prodávali se zárukou, co hledal Alexandr Makedonský v Indii kromě lidí s ušima až na zem, proč čínská císařská koruna vypadala docela jinak než koruny evropské.

Kniha vás seznámí s tím, jak si naši předkové v minulosti zajišťovali obživu pro sebe a své rodiny. Někteří k tomu využívali řemesla, další se věnovali dopravě, léčení, pohostinství, psaní, ilustrování i tisku novin a knih či různým způsobům bavení diváků. Dočtete se také o méně známých zajímavostech, které vás možná překvapí, a navíc zjistíte, jak byli lidé dříve pracovití, přemýšliví a vynalézaví. Dozvíte se například: jaký byl rozdíl mezi drátníky a dráteníky, že Marie Terezie již v 18. století propagovala očkování, proč byl u nás první rentgen umístěn v hotelu, že apatykáři prodávali i rovnače uší, kocouří sádlo a zuby vepřů, proč trhovci občas kousali do některých mincí, co prodávali hárkaři a pekáčové báby, s čím tajně obchodovali kati, proč nosívali horníci do dolů v klíckách ptáky či hlodavce, co byla bramborová divadla, jak pracovali břichomluvci a jak reiteráci, proč mívali jarmareční zpěváci s sebou často pejska.

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak žili králové a císaři, kteří vládli v naší zemi od 16. století do roku 1918? Co víte o českých vladařích? Jací to byli lidé? Jaký byl jejich způsob života, podle čeho se rozhodovali a kdo vedl jejich kroky?

Malý foglarovský sborník ke 110. výročí Foglarova narození. V letošním roce uběhlo 110 let od narození Jaroslava Foglara, jednoho z předních českých autorů literatury pro děti a mládež, kterého proslavily především kreslené příběhy Rychlých šípů a další knihy pro mládež. Napsal jich celou řadu a vystřídal v nich četné postavy, ale jedno měly vždy společné. Šlo o čestné chlapce, kteří chtěli zlepšovat sami sebe, pomáhat druhým a u toho zažít dobrodružství i zábavu v kruhu kamarádů. Olympia, která je se jménem Jaroslav Foglar spojena již řadu let, uspořádala k tomuto kulatému výročí několik akcí, aby připomněla autorovo dílo a odkaz. Jednou z těchto doprovodných akcí bylo také vytvoření malého výročního sborníku, který nyní držíte v ruce. Přispělo do něj několik foglarovců, kteří se na rozvoji foglarovského hnutí celoživotně podílejí a přispívají svými nápady, akcemi nebo novými výtvory v duchu děl Jaroslava Foglara. Zavzpomínejte nyní s námi i vy.

Karel Čapek a Otakar Batlička, dva populární spisovatelé, jejichž povídky baví i napínají už několik generací, se stali námětem pro výtvarné komiksové zpracování Jiřího Filípka. Zaměřil se přitom na dvě dobrodružné povídky Karla Čapka "Ztracený dopis" a "Hoch, který dovedl lítat" a především dvanáct povídek Otakara Batličky. Zdařilé je i zpracování detektivní povídky "9,5 mm zločinu" od Jiřího Kaliny. Zvláštní je potom historie kresleného seriálu Robin a Páťa podle scénáře spisovatele Vladislava Tomana. A k tomu všemu obsahuje sešit krátký bonus pro malé i velké na závěr…

Kniha přibližuje pohled na vesmír od starověku po novověk. Je opsána srozumitelnou formou, vysvětluje pojmy a složení od nejjednodušších po složitější. Kniha je vhodná pro nejmladší generaci.

Čtvrt století před první výpravou Rychlých šípů do Stínadel se teprve začíná psát historie Vontů. Jsou tomu tři roky, co Jan Tleskač zemřel při pádu ze svatojakubské zvonice a zmizel jeho hlavolam, ježek v kleci. Nyní se hlavolam znovu vynořil a kdosi ho vynesl ze Stínadel na Druhou stranu. Stínadelští, zatím ještě nesjednocení do Vontské organizace, chtějí ježka zpět a vedou o něj na Rozdělovací třídě nelítostnou válku s Druhostraníky. Do druhostranické armády se zapojí i nejlepší kamarádi Martin Rýznar a Ondra Hlobil. Zatímco Martin pomáhá odrážet vpády Stínadelských na Druhou stranu, Ondra se coby armádní špión snaží vypátrat hlavolam a celou válku tak ukončit. Boje i pátrání zavádí oba chlapce hluboko do nepřátelských Stínadel, až do sirotčince, kde vyrůstal Jan Tleskač, a ještě dál, do stínadelského podzemí, kde už od středověku leží pohřbeno úžasné tajemství...

Jak žili čeští panovníci, knížata a králové, kteří vládli v naší zemi do roku 1526? Jací to byli lidé? Jaký byl jejich způsob života, podle čeho se rozhodovali, kdo vedl jejich kroky? Víte, že mocný panovník Sámo měl 37 dětí? Že postřižiny byly původně pohanský svátek zkrácení vlasů? Že už kníže Svatopluk měl na Velehradě skleněná okna? Že až do 12. století fungovalo na českém území otroctví? Že kníže Jaromír strávil 20 let ve vězení? Že kníže Oldřich zemřel při hostině? Že král Vladislav I. vyhrál bitvu díky těstu? Že Karel IV. se původně jmenoval Václav?