Zdeňka Tichá Livres

Dvě nejvýznamnější památky české milostné poezie v prvním kritickém vydání. První je sbírka 17 drobných písňových skladeb, kterou věnoval neznámý ctitel (iniciály WDZ se dosud nepodařilo rozluštit) r. 1631 ,,urozené panně Anně Vitanovské z Vlčkovic a na Nihošovicích''. Druhá je o dvacet let mladší alegorická báseň ''Discursus Lypirona, to jest smutného kavalíra...'', složená Václavem Janem Rosou, jako dárek k svátku panně Anně Lidmile Kateřině Benolové. Památky, které dávají nahlédnout do života našich předků v druhé třetině 17.století a které podávají svědectví o slovesné kultuře své doby. K vydání připravila Zdeňka Tichá, úvodní studii napsal Josef Hrabák.

Cesta, po níž se ubíral literární vývoj v minulosti, má mnoho společného s životní poutí každého z nás , s jejími radostnými okamžiky, s jejími smutky. Vždyť literatura je obraz a zrcadlo života, a ačkoli se na světě tolik změnilo od dob, kdy staří mistři a písmáci namáčeli brk doinkoustu, lidský život je tkán stále týmž útkem a touž osnovou. Znalost díla našich předků by neměla být jen jakousi kulturní povinností. Vždyť z ní se rodí vědomí sounáležitosti, vědomí spoelčného příslušenství k národu, k lidem -a to je zážitek natolik hluboký a smysluplný, že bychom se o něj neměli ochudit. Kniha Zdeňky Tiché, kterou právě otvíráte, vám tento zážitek nabízí.

Slovník příspěvků z konference Praha, 16.-18. června 2003

Kniha zachycuje náš literární vývoj od nejstarších dob do roku 1948.

Reprezentativně vypravený svazek přináší první souborné vydání skladeb Neuberského sborníku, tj. básní a próz Hynka z Poděbrad, syna českého krále, představujících jednak jeho vlastní tvorbu a jednak převody nejlepších povídek z Boccacciova Dekameronu, a dále skladby básnické školy Hynka z Poděbrad, tj. Naučení rodičům a Zrcadlo marnotratných. K vydání připravila, úvod, poznámky a vysvětlivky napsala Zdeňka Tichá, dřevoryty Zdeněk Mézl. 1. vydání.

První souborná edice staročeské památky ze 16. stol., která na literárním poli ilustruje nástup měst pronikáním renesančních prvků do středověké poezie. Milostné básně "Veršové o milovníku" a "Májový sen" jsou prokazatelně dílem humanisty Hynka z Poděbrad, syna krále Jiřího. U alegorických, didaktických básní "Boj Štěstí s Neštěstím" a neúplných satir "O ženitbě" a "Stesk na ženitbu" jeho autorství není bezpečně zjištěno. K vydání připravila a úvod napsala Zdeňka Tichá.

Monografie, jež spoléhá na obecnou znalost Adama V. Michny z Otradovic jako českého skladatele a varhaníka, se snaží přiblížit Michnu i jako literáta, jenž skloubil obecně evropské baroko s českou kulturní tradicí.Přibližuje Michnův životopis, pojednává o Michnových mystickoerotických básních jako celku, sleduje vztah jeho básnického díla k lidové slovesnosti, zabývá se jeho meditativními skladbami, reprodukuje texty tří jeho známých písňových souborů, tj. České mariánské muziky, Loutny české a Svatoroční muziky.