Plus d’un million de livres à portée de main !
Bookbot

Petra Oulíková

    28 février 1970
    Clementinum
    Kostel sv. Ignáce z Loyoly
    The Klementinum: A guide
    The Church of the Holy Savior and the Italian Chapel : Prague - the Old Town
    The Church of St Ignatius of Loyola
    Klementinum průvodce
    • Detailní průvodce po pražském Klemetinu, sídle Národní knihovny a původní Jezuitské koleje.

      Klementinum průvodce
    • Kostel Nejsvětějšího Salvátora a Vlašská Praha - Staré Město by Mojmír Horyna, Petra Oulíková / Church of St. Salvator Church and Vlashka Chapel - Prague - Old Town English Czech language guide of the Prague Old towm Vlashka Catholic Chapel. St. Salvator Church ( Kostel svatého Salvátora) is one of two churches in the Klementinum, in Old Town, Prague, Czech Republic. Czech Průvodce kostelem Nejsvětějšího Salvátora a Vlašskou kaplí. Kostel Nejsvětějšího Salvátora (Salvátor znamená latinsky Spasitel, Nejsvětějším Salvátorem je tedy míněn Ježíš) je chrámem největšího někdejšího pražského sídla jezuitů, Klementina. Je považován za jednu z nejcennějších raně barokních památek staveb v Praze. Dříve též plnil úlohu hlavního jezuitského chrámu v Čechách. Jeho průčelí vede na Křižovnické náměstí na Starém Městě. Vchod se nachází bezprostředně před Karlovým mostem, na adrese Křižovnické náměstí 4/1040. K zadní části kostela v Karlově ulici těsně přiléhá Vlašská kaple Nanebevzetí Panny Marie. Kaple Nanebevzetí Panny Marie v Klementinu, známá jako Vlašská kaple je římskokatolická kaple dokončená roku 1600 v barokním slohu. Nachází v Karlově ulici na Starém Městě v Praze 1. Stavebně je propojena s jezuitským komplexem Klementina, má společný vstupní portikus s kostelem sv. Klimenta a současně je umístěna za kněžištěm kostela Nejsvětějšího Salvátora.

      Kostel Nejsvětějšího Salvátora a Vlašská kaple : Praha - Staré Město
    • Marie Terezie vévodkyně Savojská, rozená kněžna z Liechtensteina (1694–1772), byla statečná a nevšední žena, jež v mnohém předstihla svou dobu. Po smrti svého otce získala středočeská panství Kostelec nad Černými lesy, Uhříněves, Škvorec a Plaňany. Později přikoupila ještě panství Kounice a Rataje nad Sázavou, a vlastnila tak jedno z největších dominií v Čechách. To však po smrti svého manžela Tomáše Emanuela vévody Savojsko-carignanského (1729) spravovala více jak čtyřicet let pouze z Rakouska. Již nikdy se neprovdala, po celý zbytek života se věnovala pečlivé správě panství, charitativní a budovatelské činnosti. Publikace obsahuje příspěvky autorů, kteří se zabývají dějinami barokní kultury, výtvarného umění a hospodářskými a sociálními dějinami. Není vyčerpávající monografií o životě vévodkyně Savojské, ale má přiblížit působení pragmaticky smýšlející, zároveň i upřímně zbožné dámy pozdního baroka na středočeských panstvích.

      Marie Terezie - vévodkyně Savojská a české země