S podtitulem: Tragický osud generála Heliodora Píky
Zpřístupnění nejutajovanějších komunistických archivů umožnilo autorům doplnit údaje o pozadí politické vraždy jednoho z nejčestnějších československých vlastenců a vojenských odborníků. Hluboký záběr autorů nás formou literatury faktu sugestivně zavádí do zákulisí diplomacie, zpravodajských her i politických intrik.
Kniha má 13 kapitol:
01. Sudety
02. Němci, náš osud
03. Rozchod Čechů s Němci
04. Zmařené vyrovnání
05. Konec Rakouska-Uherska
06. Německý nesouhlas s republikou
07. Politika dvojí tváře
08. V úloze páté kolony
09. Dosažený cíl
10. Doma v říši
11. Znásilnění českých zemí
12. Odsun vyhnáním
13. Závěrečné zamyšlení
Vyprávění o válečných událostech, které plukovník Jiří Větvička prožil v letech 1939 až 1943, začíná líčením přechodu hranic do Polska, pokračuje vojenskými zážitky v této zemi, pochodem do Sovětského svazu a končí vzpomínkami na Buzuluk, v němž byl v lednu roku 1942 utvořen 1. československý polní prapor. Plukovník Jiří Větvička byl jedním z tisíců vojáků československé zahraniční armády kteří se zbraní v ruce prošli nejtěžší frontou druhé světové války. Navíc byl jedním z prvních několika set dobrovolníků, kteří po riskantním útěku přes přísně střežené hranice Protektorátu Böhmen und Mähren toužebně čekali na válku, která jim umožní bojovat za svobodu své okupované vlasti, a kteří na polském území utvořili československý legion – první vojenskou jednotku budoucí československé národně osvobozenecké armády. Karel Richter v této knize tlumočí vyprávění plukovníka Jiřího Větvičky větu za větou s pocitem zadostiučinění, neboť první verze vzpomínek vydaných Naším vojskem v roce 1969 v podání právě Karla Richtera byla úředním příkazem stažena z knihkupeckých pultů a vyřazena z politických důvodů z knihoven.
Československý východní odboj bez cenzury a legend: Karpatsko-dukelská operace
Tzv. karpatsko-dukelskou operaci mnozí účastníci označovali za zbytečná lidská jatka. V bojové sestavě sovětských vojsk se této operace zúčastnily i jednotky šestnáctitisícového 1. čs. armádního sboru v SSSR, které v průběhu urputných bojů vstoupily 6. října 1944 Dukelským průsmykem na území vlasti.
Tato kniha přináší objevná, často až překvapivě neznámá fakta nejen o „apokalypse v Karpatech“, ale i o jejích širších souvislostech. Díky názorové svobodě, zpřístupnění nejutajovanějších archivních dokumentů a možnosti většího časového nadhledu se autorovi podařilo vrátit této významné kapitole dějin Čechů a Slováků historickou pravdivost. Ukazuje nejen obětavost a neokázalé hrdinství bojovníků, ale odhaluje i zákulisí diplomacie, intrik, rozporuplného vedení… To, co komunistický režim vždy účelově měnil a cenzuroval, nyní vidíme ve světle seriózního průsečíku mnoha svědectví.
Autor do sugestivního obrazu formou literatury faktu zapojil výpovědi desítek pamětníků včetně jejich poválečných, často velmi pohnutých osudů. Knize předchází dílo Přes krvavé řeky, ztvárňující čs. východní odboj od jeho vzniku po Duklu.
S podtitulem: Portrét čs. vojáka a diplomata První ucelené zpracování osudů generála, jehož celý život byl spjat se službou Československu. Po únoru 1948 byl obviněn ze špionáže a ve vykonstruovaném procesu odsouzen k smrti.
Poslední výstřely druhé světové války zazněly v roce 1945, přičemž lidé na celém světě vydechli úlevou, když skončila největší a nejkrvavější válka v historii. Tato válka zasáhla téměř dvě miliardy lidí a stála 50 milionů životů. Zvláštní tragédií jsou osudy bezbranných obyvatel obcí, které se staly oběťmi nacistických barbarů. Mezi nimi se nachází sedm českých obcí: Lidice, Ležáky, Český Malín, Ploština, Prlov, Zákřov a Javoříčko. Každé z těchto míst nese vzrušující válečný příběh a bolestné osudy mnoha lidí, mužů, žen i dětí. Tyto příběhy, odehrávající se v různých okolnostech, nám připomínají cenu obětování životů prostých lidí a vyzývají nás, abychom nezapomínali na padlé hrdiny. Skupina autorů, včetně Romana Cílka, Karla Richtera a Přemysla Veverky, se inspirovala odkazem těchto obcí a vytvořila uměleckodokumentární literární obraz důležitých odbojových událostí. Autoři znovu prozkoumali historická fakta a doplnili je novými poznatky, což prohloubilo dramatičnost a výstižnost jejich zobrazení.
S použitím vzpomínek přímých účastníků ostravské operace oživují autoři historii 1. čs. samostatné tankové brigády v SSSR. Vyprávějí o jejím formování, bojích na Ukrajině, v Karpatech a na Dukle, ale zejména o osvobozováníOstravy. Podávají svědectvío statečnosti a obětavosti příslušníků naší jednotky, přibližují osudy jednotlivých tankových osádek, samopalníků, průzkumníků, zdravotníků aj. 28-065-79
Dílo volně navazuje na knihy „Přes krvavé řeky“ a „Apokalypsa v Karpatech“ (obě vyprodány). Autor sleduje nejen prudké boje na území osvobozované vlasti, ale i neúprosné diplomatické tahy o mocenský vliv včetně otřesného zneužívání partyzánského hnutí. Chystá se dotisk Dobývání domova II.