Michal Franek Livres

Nejde o vědecký text, ale spíše o osobní vyzkoušená doporučení a náměty pro ostatní. Tématem je ekologie a vše, co s ní souvisí.

Soubor studií s komentovanou antologií textů Rukopisy královédvorský a zelenohorský a česká věda (1817–1885) představuje a dokumentuje proměny vztahu české společnosti k Rukopisům královédvorskému a zelenohorskému v letech 1817–1885. Na případě vědní a do diskursu vědy vstupující recepce studuje to, jak „starobylé“ Rukopisy fungovaly při formování novodobého českého národa v 19. století a jeho identitních modelů v dialogu s Evropou. V obou Rukopisech, situovaných v případě některých skladeb do doby českého pohanství, přitom nalézá okruhem falzátorů (re)konstruované, dobově vlivné doklady původní přirozené kultury Čechů, jejich společenských a uměleckých hodnot a vzdělanosti. Rozlišuje Rukopisy od sebe a sleduje jejich dynamickou recepci, její zvraty a osobnostní, institucionální a vědecky metodologické faktory v období „zužujících se civilizací-ghett 19. století“; situace, kdy Rukopisy byly užívány jako zástupný předmět kritiky české národního programu. Soubor je rámován rokem 1885, kdy stála česká společnost po takřka sedmi desetiletích veřejného uznání Rukopisů, jejich zapojení do širokého národního diskursu formou tzv. rukopisných „obran“ a ostrakizace jejich kritiků, v předvečer zásadní kritiky Rukopisů jako novodobých falz, s níž vystoupili roku 1886 T. G. Masaryk a jeho spolupracovníci.

Kniha statí českých a cizích autorů je věnována jednomu z reprezentativních spisovatelů moderní české literatury, jehož dílo je vlivnou součástí nyní znovu doceňované kultury druhé poloviny 19. století a přelomu 19. a 20. století: Zeyer byl nejprve vnímán jako netradiční, dokonce exotický autor, pak jako důsledný naplňovatel programu své skupiny a posléze i jako spolutvůrce symbolistických, dekadentních a novoromantických tendencí následujících skupin. Začlenil se do romantické linie a inicioval umělecké a intelektuální proudy 20. a 21. století. Kniha představuje rozsáhlý soubor k výkladu Zeyerova díla a osobnosti; mezi zpracovanými tématy jsou příspěvky k analýze základních titulů své doby jako Jan Maria Plojhar, Dům U Tonoucí hvězdy, Vyšehrad, Tři legendy o krucifixu nebo Radúz a Mahulena, poznání autorovy osobnosti, jejíž neopakovatelnost vyjadřuje významná korespondence i životní osudy, česká témata v Zeyerově díle a jeho rozsáhlé inspirace cizími literaturami i kulturami, Zeyerova dobová působnost v českém prostředí a peripetie jeho kultu, ediční problematika, pronikání Zeyerova díla do jiných druhů umění, Zeyerův otevřený vztah k dobovým duchovním proudům.