Marta Dandová Ordre des livres (chronologique)

Při pořádání Čapkovy korespondence se objevoval další dokumentární materiál - dopisy jejichž byl Karel Čapek adresátem. Přijaté dopisy prý Karel Čapek neschovával ani systematicky nearchivoval. Naopak prý mnohé dopisy se zvučnými podpisy často daroval přátelům či sběratelům. Mnoho z korespondence. která zůstala v Čapkově domě po jeho smrti v roce 1938, vědomě zničila Olga Scheinpflugová z obav před následky pro jejich pisatele. Beze stopy zmizela také některá intimní korespondence, jakkoli víme, že ji Čapek inicioval a odpovídal na ni. Přesto se do dnešní doby zachovalo několik set dopisů, které tvoří přes svou různorodost podivuhodně souvislou výpověď o komunikačním okruhu Karla Čapka na všech úrovních jeho společenského života, přátelských, rodinných i intimních vztahů. Čtenář dostane do ruky mimo jiné pozoruhodné dopisy mnoha významných politických, uměleckých a společenských osobností Čapkovy doby. Uspořádala a komentáře zpracovala Marta Dandová, edičně připravila Milada Chlíbcová.

Soubor 1333 dopisů, zahrnující všechny komunikační sféry Čapkova života. Čapkův komunikační okruh byl výjimečný: po půl století byly ještě nalezeny dopisy 227 adresátům, s nimiž Karel Čapek korespondoval v poloze úřední, profesionální, literární, společenské, přátelské, rodinné a milostné; přitom je však patrné, že korespondence byla pro Karla Čapka pouze jednou z forem společenského styku. Dva svazky Čapkovy korespondence umožňují nově nahlédnout problematiku Čapkova života a díla, odhalují dosud nezámé, dávno zasuté souvislosti a dokumentárně reflektují Čapkův osobní i společenský život. Vlastní korespondence je doplněna komentáři, v nichž jsou vysvětlena věcně torzovitá místa Čapkova textu a jimiž je čtenář uveden i do širších souvislostí dobových.

Les entretiens entre l'écrivain et le politicien capturent l'orientation de la vie, les positions éthiques, philosophiques, religieuses et politiques du premier président de la Tchécoslovaquie. La première partie des entretiens se concentre sur la vision de Masaryk concernant sa propre jeunesse, soulignant la simplicité et la popularité de l'environnement slovaque. La deuxième partie décrit son activité universitaire, sa participation aux luttes politiques et ses activités en exil pendant la Première Guerre mondiale, caractérisées par un esprit critique. La troisième partie contient des réflexions sur la philosophie (par exemple, la noétique, la métaphysique), la religion (comme Jésus), la politique (comme la démocratie) et la nation. La dernière partie interprète la manière dont cette œuvre a été créée. L'ouvrage cherche à rapprocher l'orientation de vie de Masaryk, ses fondements idéologiques, son engagement politique ainsi que sa perspective sur des thèmes philosophiques et religieux fondamentaux.