Claudianus je vzdělaný básník, poeta doctus. Pracuje dokonalým veršem, který téměř nezná elizi, tak charakteristickou pro latinské básníky, a to právě prozrazuje cizince, který mistrně zvládl latinské veršování. Obsah jeho veršů vyžaduje namnoze složitých komebntářů, chceme-li proniknout do aktuálních dobových narážek, ale nepotřebuje vysvětlení, chceme-li se nechat unášet básnickou formou a obrazy. Zvláštním půvabem prosluly i jeho úvody k některým básním. Císaři, konsulové, uzurpátoři, nejvyšší zásluhy, nejpodlejší intriky, napětí doby a strach z barbarů oděných v kůže vystupují v celé Claudianově poezii vedle prostých lidských vztahů, vyjádřených smělými mytologickými obrazy zvláště ve svatebních písních, a vedle obrazů vzatých z běžného života anebo i ze staleté básnické tradice. Rozporuplná doba zplodila i básnické dílo Claudianovo, plné rozporů.
Claudius Claudianus Livres





Mytologický epos starověkého římského básníka v prvém českém překladu. Básnické zpracování mýtu o únosu Persefony, dcery Diovy a Démétřiny, vládcem podsvětí Plútónem, jejím pozdějším manželem, a o jejím marném hledání její matkou Démétrou. Báseň, která v mýtu ztvárňuje hluboký cit lásky: matčinu lásku k dítěti.
Mytologický epos starověkého římského básníka v prvém českém překladu. Básnické zpracování mýtu o únosu Persefony, dcery Diovy a Démétřiny, vládcem podsvětí Plútónem, jejím pozdějším manželem, a o jejím marném hledání její matkou Démétrou. Báseň, která v mýtu ztvárňuje hluboký cit lásky: matčinu lásku k dítěti.
Claudius Claudianus ist der letzte große spätantike Dichter des heidnischen Rom. Zu seinen bedeutendsten Werken gehört das unvollendete Gedicht ›Der Raub der Proserpina‹. Thema dieser poetischen Dichtung ist die Entführung Proserpinas durch den Unterweltgott Pluto. Jupiter lässt daraufhin die Göttin Ceres auf der Suche nach ihrer Tochter über die Erde wandern. Verzweifelt entzündet sie zwei große Fackeln am Ätna und macht sich auf den Weg. Die oft geradezu lyrischen Naturbeschreibungen und die vielfältigen mythologischen Bezüge haben sich im Laufe der langen Rezeptionsgeschichte stets großer Beliebtheit erfreut - in der bildenden Kunst, in der Dichtung und in der Musik ist das Thema bis heute immer wieder behandelt worden.