Jana Fuksová Livres

Třetí svazek knihy Žďárský uličník (II/2) je věnován někdejší obci Zámek Žďár – jak se měnila od nejstarších dob do poloviny 20. století, přičemž nejvíce materiálově zastoupená jsou léta 1820 až 1948. Dozvíte se v ní například to, kde bydlel fregatní kapitán von Hajek, kde se chovali koně pro armádu, kam chodívali cvičit zámečtí Sokolové a jak se pracovalo v Hochnerově sirkárně. Součástí knihy je stručná historie všech domů obce Zámek Žďár s uvedením jejich majitelů a doplňky a opravy k předchozímu svazku.

Dlouho očekávané pokračování historického místopisu obce Zámek Žďár od Miloslava Lopaura přináší bohaté informace a obrazový materiál, který vedl k rozdělení do dvou dílů. První díl na 296 stranách s více než pěti sty vyobrazeními zachycuje osudy bývalého kláštera a jeho hospodářství. Čtenáři se dozví zajímavosti z historie kláštera, jeho stavebního vývoje a seznámí se s hrabětem Charlesem-Antoinem d’Harscampem. Nahlédnou do klášterní knihovny a opatské hrobky a poznají každodenní život obyvatel kláštera, v němž žili nejen mniši. Kniha také podrobněji odhaluje barokní školství v Žďáru, včetně místního gymnázia. Dějiny jsou dovedeny do roku 1948, kdy se čtenáři dozvědí o obyvatelích kláštera, včetně osobností jako František Turinský a Vavřín Krčil. Zaznamenány jsou také dějiny zámeckého pivovaru, mlýna a školy. Kniha překvapivě rekonstruuje podobu kostela sv. Markéty v 18. století a objasňuje účel stavby známé jako Letní prelatura. Zjistíte také, kde stály Pavláčky a kdo v nich žil a pracoval. Obsah zahrnuje dějiny kláštera, prelatury, konventních budov a další objekty v areálu zámku.

Dílo německé mystičky a vizionářky, abatyše kláštera sv. Disiboda u Bingen, Hildegardy z Bingen, fascinovalo svým rozsahem, zahrnujícím lékařské a přírodovědné spisy, kázání, básně, hymny, dopisy a jedno drama. V době, kdy většina žen byla negramotná, Hildegarda, i přes nedostatek formálního vzdělání, prokázala výjimečné znalosti, které získala od své představené Jutty ze Sponheimu a sepsala díky sekretáři mnichu Volmarovi. Její velký zájem o přírodu se odráží ve dvou spisech, mezi nimiž je příručka praktické medicíny Causae et curae a přírodovědně-medicínský spis Physica. Předkládaný český překlad šestého oddílu, De avibus, se zaměřuje na 72 druhů ptáků, jejichž části mohou být užitečné v medicíně. Autorka se věnuje popisu vzhledu, přirozenosti a zvyklostí těchto ptáků a poskytuje recepty na přípravu účinných léků. I když se některé magické praktiky mohou jevit jako úsměvné, spis je cenným zdrojem poznatků ze středověkého lékařství a přírodních věd. Některé Hildegardiny dietetické doporučení a způsoby využívání bylin zůstávají relevantní i dnes. Překlad: Jana Fuksová.

Mistr Jan Hus je v této knize představen svými latinskými texty především jako polemik a univerzitní učitel. Z polemických spisů byl pro překlad zvolen projev proti Angličanu Johnu Stokesovi a tři traktáty proti prodeji odpustků. Z univerzitního působení Mistra Jana vzešlo několik promočních promluv, jsou zde podány ty, které dosud do češtiny překládány nebyly. Jsou zajímavé tím, že osobnost českého reformátora ukazují jinak, než jak o něm obvykle uvažujeme, a také svým svěžím jazykem a stylem. Vedle obou témat, která prozrazuje titul knížky, jsou zde dva texty teologického obsahu, ovšem s tehdy aktuálním společenským dosahem: kázání Jděte i vy na mou vinici a kvestie O třech pochybnostech. Texty jsou (s jedinou nepatrnou výjimkou) do češtiny přeloženy po prvé.