Kniha se zabývá životem židovské menšiny v českých zemích v období od vzniku samostatného Československa do 2. světové války a v poválečném období. Stěžejní část publikace tvoří záznam vzpomínek patnácti pamětníků židovské národnosti, jejichž rozmanité příběhy dokládají charakteristické rysy židovské identity i nelehké osudy těch, kterým se podařilo přežít holocaust.
Srovnávací studie, která se zabývá jak literárním vykreslením, tak osobními vzpomínkami aktérů vyhnání, respektive odsunu Němců z Československa po roce 1945. Autorka na základě vybraných českých a německých literárních děl a výpovědí pamětníků zkoumá vyhnání z fenomenologické perspektivy a nabízí vhled do mentálních struktur jak Čechů, tak odsunutých i neodsunutých Němců a osvětluje příčiny různých pohledů na stejnou historickou událost. Dílo již bylo vydáno roku 2006 v Německu.
Kniha se věnuje literární tvorbě německo-židovských autorů, kteří po druhé světové válce působili v nově vzniklých německých státech – v Německé demokratické republice a ve Spolkové republice Německo – a následně ve znovusjednoceném Německu. Na příkladech literárních děl první a druhé generace spisovatelů přeživších holocaust autorka popisuje, jak je reflektován holocaust, fenomén židovství a německo-židovská koexistence v rozděleném a znovusjednoceném Německu do začátku nového milénia. V publikaci je vykresleno, jakým vývojem prošla literární reflexe na toto téma, čím se odlišuje a v čem je podobná tvorba autorů žijících v odlišných částech Německa a jak se utvářelo německo-židovské literární pole po znovusjednocení Německa. S těmito otázkami úzce souvisí otázka židovské identity, která prošla ve zkoumaném období v Německu zásadní proměnou a jejíž nejrůznější podoby jsou tematizovány v literárních dílech a jsou také předmětem bádání. Součástí knihy je rozhovor se současnou autorkou Esther Dischereit, spisovatelkou druhé generace přeživších německých Židů.
Das Buch bietet einen Vergleich der deutschen und tschechischen literarischen und mündlichen Darstellungen der Vertreibung der Deutschen aus der Tschechoslowakei. Anhand von ausgewählten literarischen Werken und Erinnerungen der deutschsprachigen und tschechischsprachigen Zeitzeugen werden die Geschichtsbilder über die Vertreibung und der Nationalismus aus phänomenologischer Sicht untersucht. Die Arbeit wirft gleichzeitig einen Blick auf das deutsche und tschechische politische Geschichtsbild und erläutert so die Vergangenheit im breiteren deutsch-tschechischen kultur-politischen Kontext.