Základní část slovníku obsahuje názvy a odborné výrazy z polygrafie a příbuzných odvětví v tisku, rozmnožování a zpracování tiskovin, a to v abecedním uspořádání podle českých termínů. Uvádí též názvy materiálů zpracovávaných ve výrobě a termíny z oborů, jež mají vztah k tiskárnám, nakladatelstvím, vydavatelstvím a novinářství. V dalších částech jsou zahrnuty seznamy termínů v ruštině, angličtině, francouzštině, němčině a slovenštině.
Příběh jednoho kulturního námětu Příběh tragické lásky Tristana a Isoldy láká umělce už od středověku. Poprvé se tímto zpracováním keltské látky (v letech 1205 – 1215) obsáhleji zabýval básník Gottfried von Strassburg. Tato kniha je široce pojatou studií, analyzující motiv ztracené lásky v kontextu vývoje světového umění. Zvláštní místo je v ní věnováno Richardu Wagnerovi, jeho lyrickému dramatu Tristan a Isolda a ohlasům Wagnerova díla v německé minulosti, z českých autorů pak především Zdeňku Fibichovi a jeho triptychu Nálady, Hedy a Šárka.
Význačný německý osvícenský filozof definuje základní principy humanity, jež ztělesňuje nejvyšší poslání člověka.
Ce roman poème énigmatique parut en deux tomes, en 1797 et 1799, peu avant que Hölderlin ne s'enferme dans son malheur, clos par la mort de "Diotima", Suzette Gontard en qui Benjamin Péret nommait une grande plume de l'"amour sublime". Hypérion narre - à travers des lettres à un ami ou entre des amants - une errance, une tentative d'émancipation diluée dans la barbarie, la déliquescence des aspirations et la mort au monde. Il évoque davantage qu'il ne raconte, faisant de la subjectivité le critère et le contenu de ses méditations philosophiques et lyriques : subjectivité prise en tenaille entre le souvenir exemplaire des héros et des oeuvres mythiques et d'autre part la trivialité désabusée de l'existence soumise au despotisme et à la banalité.
Příběh jednoho kulturního námětu Příběh tragické lásky Tristana a Isoldy láká umělce už od středověku. Poprvé se tímto zpracováním keltské látky (v letech 1205 – 1215) obsáhleji zabýval básník Gottfried von Strassburg. Tato kniha je široce pojatou studií, analyzující motiv ztracené lásky v kontextu vývoje světového umění. Zvláštní místo je v ní věnováno Richardu Wagnerovi, jeho lyrickému dramatu Tristan a Isolda a ohlasům Wagnerova díla v německé minulosti, z českých autorů pak především Zdeňku Fibichovi a jeho triptychu Nálady, Hedy a Šárka.
