Pavel Kořínek Livres

As Czech comic culture gains momentum in the new millennium, artists and fans are starting to excavate the country's rich comics heritage. This richly illustrated volume presents the first survey of Czech comics, from the early twentieth century to the present. The story begins with Koule, the first comics magazine in Czechoslovakia, which ran from 1926 to 1928, and which included Antonin Burka's fashionably dressed dandy character Skulifinda, Otto Messmer's Kocour Felix (an adaptation of Felix the Cat) and, most famously, Adolf, Ladislav Vlodek's tales of the adventures of a young boy, which was partly inspired by early American comics. Koule was succeeded by Punt'a (1935-42), but after the war there followed a fallow period, which was brought to a halt by the arrival of Ctyrlistek in 1969--Czechoslovakia's longest-running comics magazine. Following the liberalization of social conditions in the mid-1980s, Kometa published adventurous works by Jan Patrik Krásny, Marko Cermák, Vladimir Tucapsky and Jan Stepánek, as well as earlier work by Kája Saudek. Starting in the mid-1990s, a slew of magazines began to add critical mass to this burgeoning culture, among them Crew, Aargh! and, mostly recently, the alternative comic magazine Kix!. The detailed essays throughout the book are in English, while the comics, reproduced in the original, remain in Czech.

V posledních letech se tuzemský komiks a obrázkový seriál těší zvýšené přízni čtenářů, kritiků i odborníků. Dlouho opomíjený žánr nyní získává pozornost díky publikacím a výstavám, avšak celistvější historický přehled dosud chyběl. Kniha přináší první komplexní a odborně fundované pojednání o komiksovém 20. století v českém a slovenském kulturním prostoru. Nabízí pohled na proměny a tendence, připomíná slavné osobnosti jako Lada, Sekora, Saudek a Němeček, a představuje známé i méně známé komiksové hrdiny. Neopomíjí ani zapomenuté tvůrce, časopisy a knihy. Důraz je kladen na sledování vývojových linií formálních, žánrových a motivických, včetně komiksové tvorby překladové. Kniha se věnuje také společenské pozici komiksu a obrázkového seriálu. Dva svazky (I: 1900–1964; II: 1964–2000) jsou doplněny bohatým ilustračním materiálem, detailními rejstříky a medailony domácích komiksových tvůrců. Publikaci připravil autorský kolektiv z Ústavu pro českou literaturu AV ČR a Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, s podporou Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury ČR a hlavního města Prahy.

Tato elegantně vyvedená a bohatě ilustrovaná kniha vychází u příležitosti padesátého výročí vydání prvního sešitu komiksového časopisu Čtyřlístek. V šesti rozsáhlých oddílech se čtenář stane svědkem vzniku i rozmachu „fenoménu Čtyřlístek“. Kniha tak mapuje v podstatě celé tvůrčí období otce seriálu pana Jaroslava Němečka. Její součástní je i speciální příloha obsahující například faksimile prvního vydání nebo grafický list s podpisem pana Němečka. Vše je navíc uloženo v nápaditě zpracovaném ochranném pouzdru. Přílohy: • Grafický list s podpisem Jaroslava Němečka • Faksimile prvního vydání Čtyřlístku • Čtyřlístek EXTRA • Sada pohlednic • Plakát, do kterého jsou přílohy vloženy Formát knihy včetně pouzdra 245 × 280 mm

V roce 2018 se Veronice Kořínkové změnil život. Manžela jí odvezla sanitka do nemocnice a ona zůstala doma sama se dvěma malými syny. Starala se o ně, radovala se s nimi i smutnila a přitom přemýšlela – jak takové človíčky vychovávat, aby se z nich stali dobří lidé, moudří, zodpovědnía laskaví dospělí muži? Napadlo ji zeptat se na to mužů, kterých si váží a jsou jí inspirací, nejen svými profesními úspěchy, ale i charakterem. Vyptávala se jich na všechno, co je formovalo: jejich dětství, rodiče, vzdělání, kulturní vzory i vztah k víře. Výsledkem je fascinující kniha rozhovorů s Janem Sokolem, Pavlem Pafkem, Karlem Schwarzenbergem, Jiřím Drahošem, Michalem Horáčkem, Arnoštem Goldflamem, Petrem Pithartem, Tomášem Sedláčkem a Michaelem Kocábem. Nakonec se k projektu připojil i muž, kvůli kterému vznikl. Manžel Pavel pořídil do knihy fotografie, a všechny zpovídané tak ještě víc přiblížil.

Meziválečná populární literatura nepřestává ani po skoro sto letech inspirovat a provokovat: někdy přitahuje zdánlivou naivitou, jindy zase strhne napínavým dějem. Současně ale naše poznání této rozlehlé a nepřehledné krajiny zůstává jen velmi neúplné. Kniha Čtivo. Díla a kontextyčeské populární literatury 1918–1939 nabízí prvního ucelenějšího průvodce po jejích vrcholech i pádech, druzích i oblastech. Kromě osmi výkladových kapitol, přehledově se zaměřujících na vybrané charakteristiky (žánry, témata, publikační platformy) a způsoby čtení (gender, ideologie, transfer) populární literatury, přináší přehledné kalendárium a zejména dvacet interpretačních studií konkrétních textů, ze kterých vysvítá pestrost a originalita dobového čtiva. Jako každý správný průvodce, ani naše kniha nechce a nemůže své téma vyčerpat, nabízí ale mnoho tipů, kudy a kam se při poznávání tohoto „zlatého věku“ české populární literatury vypravit. Autoři textů: Ivan Adamovič, Martin Foret, Markéta Ř. Holanová, Pavel Janáček, Michal Jareš, Roman Kanda, Pavel Kořínek, Lucie Kořínková, Jakub Machek, Stefan Segi, Andrea Vítová.

Soubor Punťa – zapomenutý hrdina českého komiksu (1934–1942) sestává ze dvou samostatných knih. První z nich, pojmenovaná Příběhy, přináší bohatý, takřka 200 epizod čítající výbor z centrálního obrázkového seriálu. Druhý svazek – Studie – pak nabízí kulturně- a literárněhistorické, teoretické a interpretační ohledání celého „světa kolem Punti“. Seriál, časopis i nejrůznější další punťovské produkty jsou tu nahlíženy z nejrůznějších úhlů a za využití rozličných interpretačních a metodologických přístupů tak, aby se postupně poskládal co možná nejkomplexnější obraz předmětného seriálu a jeho místa v domácí dětské kultuře. Punťa totiž rozhodně nebylo „jen tak nějaké obrázkové čtení pro děti“: promyšleností, ambicemi, neskrývanou komerčností i například způsobem aktivní práce s publikem představoval časopis v československém prostoru malou revoluci a svého druhu domácí variaci na produkci studia Walta Disneye s jeho myšáky a kačery, kteří ve stejné době nabírali na své globální popularitě. Poznat Punťu znamená pochopit jednu pozapomenutou kapitolku českých kulturních dějin – seznámení s tímto kresleným psíkem poskytuje příležitost k rozšíření našeho povědomí o historii českého komiksu, proměnách dětských časopisů, ale i obecněji domácí kultuře dětí jako takové.

Původní kresby, skici, scénáře. Jak vznikaly Rychlé šípy? Nikdy nepublikované kresby, skicy, scénáře a poznámky. Tato obsáhlá publikace nechává nahlédnout do zákulisí vzniku jednoho z nejslavnějších českých kreslených seriálů. Komiksový teoretik Pavel Kořínek opatřil faksimile dosud nezveřejněných scénářů, poznámek, přípisků, skic a kreseb objevnými doprovodnými texty a výsledkem je ucelený obraz Jaroslava Foglara jako autora a scenáristy. Zároveň nám kniha vůbec poprvé představuje původní verze nijak neupravovaných komiksů od jejich zásadních tvůrců: Jana Fischera a Marko Čermáka.

Domácímu zájemci o teorii komiksu se v českém jazyce dosud nabízelo jen málo příležitostí k seznámení se s aktuálními otázkami a přetrvávajícími koncepty „myšlení o komiksu“. Publikace si klade za cíl přehledně představit různé koncepty a přístupy, jimiž lze komiksové texty novými způsoby číst a analyzovat. Zaměřuje se na vztahy komiksu k různým charakterizačně-stratifikačním systémům v kultuře (komiks jako médium, žánr, umění) a tematizuje komiksovou vícekódovost (obraz a text) či specifické formální prostředky narace a seriality. Samostatné kapitoly se věnují produkčně-prezentačním aspektům (publikační tvar) a participantům (autor, produkce, čtenář) komiksového kulturního pole. Závěrečná kapitola zachycuje historii odborného zkoumání komiksu od jeho počátků až k dnešnímu rozmachu comics studies. Svazek, složený z dvanácti kapitol a drobnějších exkurzů, se nesnaží být kompilačním shrnutím ani komplexní teorií, ale spíše iniciuje diskusi a popisuje charakteristické rysy komiksu z různých perspektiv. Publikace, doplněná o slovníček pojmů a doporučenou literaturu, je určena teoretikům, studentům humanitních oborů a zájemcům o komiks. Rukopis vytvořila trojice autorů z ÚČL AV ČR a FF UP s podporou grantového projektu GA ČR a Ministerstva kultury ČR.

Evropská fascinace vším japonským se na konci 19. a počátku 20. století nepropisovala jen do výtvarného umění či prózy, ale našla si cestu i do prací českých básníků a básnířek. Oslepeni závějemi okvětních lístků sakury zpívali o záblescích slunce na samurajských mečích i tragických osudech zrazovaných gejš, pokoušeli se napodobovat tradiční básnickou formu haiku anebo si naopak z toho všeho dělali trochu legraci. Antologie Je ještě někde jiný svět, která vychází jako druhý svazek edice Struny šamisenu, soustřeďuje na osmdesát básnických žaponerií, časových skladeb či populárních písní vytvořených před rokem 1945 a je doprovozena kontextovými výklady a cyklem původních ilustrací Evy Sakumy. Struny šamisenu se rozeznívají představami o daleké „zemi vycházejícího slunce“, jak tyto zaznamenávali čeští spisovatelé a spisovatelky, cestovatelky a cestovatelé let minulých. Pro poutavé i patetické, zábavné i zajímavé, naučné i naivní psaní o Japonsku, jaké se v Čechách a na Moravě začalo rozvíjet od konce 19. století, se zažilo dnes už s lehce ironizujícím přídechem skloňované označení „žaponerie“. Naše ediční řada chce tyto leckdy i pozapomenuté, desítky let nevydávané texty nabídnout novému publiku. Předkládá mu je s nově pořízeným ilustračním doprovodem od současných českých výtvarníků a výtvarnic.