Dvě beletrizované reportáže z Vietnamu r. 1967 a 1972 (Poslední soud, Podzemní nebe) jsou dílem bulharské spisovatelky, jež při svém prvním pobytu ve Vietnamu adoptovala šestileté děvčátko, odvezla je do Bulharska a stala se mu druhou matkou. Obě přibližují čtenáři nejen tehdy ještě bojující a bombardovaný Vietnam a hrdinství jeho lidu, ale i národní psychiku, filosofii, starou vzdělanost a soudobou kulturu.
Román jednoho z nejstarších žijících bulharských spisovatelů, inspirovaný jedinečnou malířskou výzdobou kostelíka v Bojaně nedaleko Sofie. Autor z tohoto skvostu středověkého malířství s raným zásvitem teprve daleko později přicházející renesance, vytvořeného neznámým mistrem, rekonstruuje pohnutý, tvůrčím úsilím naplněný a nakonec tragicky otřesný život tohoto tvůrce. 33-228-68
Kniha zahrnuje jednak symbolické příběhy ze života vesničanů, nabádající ke svornosti, pracovitosti a řešící vztahy k majetku a pomíjivým hodnotám života a jednak bajky o zvířatech i věcech.
Čtyři povídky (Vítr poklidu, Plechový kohoutek, Horké poledne, Poslední léto) jednoho z nejvýznačnějších představitelů mladé bulharské spisovatelské generace (nar. 1929). Námětově čerpají z dnešního Bulharska a v autorově vlasti dosáhly nemalého úspěchu. Především výraznou vypravěčskou dovedností a potom schopností v zajímavých životních příbězích postihnout člověka v jeho nejvlastnější podobě a zasadit je do účinného prostředí a příznačného ovzduší.
Rozlehlé, krásné a žírné údolí v rodopském pohoří, obývané pokojnými rody křesťanských pastýřů a rolníků, zasáhlo po vpádu Turků na bulharské území sice několik vln tureckých výbojů, ale ke konečnému, masovému zúčtování s "nepřáteli víry Prorokovy" v Elindeně došlo teprve v polovině 17. století. Elindeňu obsadily zvlášť vyslané oddíly janičárů a vzápětí po nich hordy bašibozuků a zaplavily ji krví... Udeřila hodina konečného rozhodnutí: Zemřít surovou rukou tureckých katů, nechat zneuctít vlastní matku, ženu, sestru zvrhlými násilníky, vehnat vlastní děti do nejkrutějšího otroctví? Nebo se raději zříci svého boha a pokořit se cizímu? Toto dilema je myšlenkovým jádrem tohoto poutavého, dějově bohatého a stylem a kompozicí originálního románového díla. Jak je řešili obyvatelé Elindeni, líčí autor ze dvou perspektiv: úryvky z fiktivních zápisků dvou svědků elindeňského dramatu, pravoslavného mnicha a francouzského šlechtice v tureckých službách; pro oboje memoáry čerpán látku z historických pramenů. --z přebalu knihy--
Historická studie seznamuje se složitými společensko-historickými a kulturními podmínkami, v nichž žil vynikající lékař, přírodovědec, politik, básník a nejvýznačnější představitel středověké arabské filozofie. Sleduje působení kulturních vlivů na formování Avicennovy tvůrčí osobnosti, ukazuje jeho přínos v jednotlivých vědních oborech a hodnotí vliv jeho díla na rozvoj vědeckého myšlení východních i západních národů.
Poutavý příběh ze života zvířat ve volné přírodě seznamuje s řadou nejrozmanitějších tvorů, s jejich vlastnostmi a zvyky. Děj se odvíjí přes dobrodružství dvou hlavních zvířecích hrdinů, které osud v podobě skalního orla zanese daleko od rodné doliny do prostředí bažin, lesů a hor.
