Karol Sidon Livres

A story of love, of hatred, of death, of heroism and survival. A story beyond tears of two families in World War 11.

Vychází druhé vydání hebrejsko-české edice Pěti knih Mojžíšových - Chamiša chumšej Tora. Přináší úplnou hebrejskou edici základního textu judaismu spolu s paralelně tištěným českým překladem, který v letech 1998-2012 vytvořil vrchní zemský rabín Efraim Sidon. Hebrejský text i překlad jsou rozděleny do kapitol a členěny do týdenních oddílů (parašiot), předčítaných během ranní modlitby o šabatu. Biblický text je doplněný haftarami (čtením z proroků) k jednotlivým týdenním oddílům Pěti knih Mojžíšových, tak jak se recitují v synagogách. Druhé vydání vychází s několika revizemi původního překladu.

Když se Karola Sidona v polovině sedmdesátých let zeptal Jiří Lederer (v interview pro České rozhovory), co ve své tvorbě myšlenkově sleduje, oč mu jde, Sidon mu zprvu nerozuměl. Lederer se mu tedy snažil pomoci: „Rozumíš, jde mi o to, abys sám sebe interpretoval“. A Sidon: „Právě o tohle mi jde: abych sám sebe interpretoval.“ Ano, opravdu se dá říci, že veškerá Sidonova tvorba je poznamenána hledáním vlastní identity, a proto i snahou nemilosrdně poznat sama sebe, hodnotu svého jednání. Tvorba spisovatele, scénáristy a dramatika Karola Sidona byla u nás v sedmdesátých a osmdesátých letech umlčována, a poté byl Sidon dokonce donucen strávit sedm let v exilu. Nyní je známou osobností nejen díky své umělecké tvorbě, ale i díky svému působení v postavení zemského rabína. Tři hry zařazené v tomto svazku (Labyrint, Shapira a Třináct oken) patří k tomu nejlepšímu, co Karol Sidon napsal.

Česko-hebrejské vydání tradičního vyprávění o exodu Židů z Egypta. Psáno zleva doprava. Z hebrejštiny přeložil Efraim K. Sidon. Doslov B. Nosek.

Moderní zpracování Komenského Labyrintu světa. Poutník se ocitá v krutých kulisách třicetileté války, poznává marnost všeho a nezbytnost Mámení.

Přestože Karol Sidon (nar. 1942) patří k neznámějším současným českým spisovatelům, dobrá polovina jeho dramat není známa ani veřejnosti, ani odborníkům. K blížícímu se autorovu jubileu jsme se proto rozhodli uspořádat kompletní vydání jeho divadelních a rozhlasových her. Přítomný soubor tak poprvé představí celé Sidonovo dramatické dílo, včetně her považovaných za ztracené. Publikace ukáže autora jako dramatika neustálých výzev, jehož hry mají široký tematický i žánrově-stylový záběr. Sidon si například vyzkoušel psychologickou dramatickou výpověď (v pozoruhodné "vesnické hře" Zpívej mi na cestu), grotesku z vojenského prostředí (Latríny), "portrétní" hru (jeho nejznámější Shapira), opakovaně hledal vlastní "podání" absurdní hry (zde je třeba poukázat zejména na brilantní, zcela neznámou Etudu o hodináři), s úspěchem se pokusil o dramatickou parafrázi biblických příběhů (purimová hra Ester) nebo o dramatizaci (Komenského Labyrintu). Čtenáři Karola Sidona se tedy mají na co těšit! - Edice a doslov Lenka Jungmannová.

Román o možnostech a mezích lidského poznání vztahující se k základním otázkám filozofie bytí, životní osudy lidí z různých světů v sobě nesou zkušenosti generace hledající v poválečném světě smysl existence a vztah k Bohu, které je možno přijmout, životní poslání, které stojí zato naplnit.

"Odkud ale bere židovská tradice jistotu, že trest, který Izrael postihl, není trvalého charakteru, a že dříve nebo později zcela nezanikne mezi národy? Vždyť národ, zbavený přirozených vazeb, které mu poskytuje společně obývaná země, společný jazyk a zkoušky, jimž je ve své zemi vystavován, je v rozptýlení mezi jinými národy odsouzen k postupné ztrátě identity a rozplynutí se v prostředí, které ho obklopuje." Ve svém nejnovějším eseji Avonam („jejich vina“) se rabín Efraim K.Sidon věnuje tématu, které již více než sto let představuje ohnisko sváru uvnitř tradičního judaismu: je pro Židy z náboženského hlediska přípustné požadovat politickou samostatnost, nebo mají setrvávat ve vyhnanství, aby odčinili svou vinu? Mají trpělivě očekávat příchod Mesiáše, nebo mají právo uspíšit konec diaspory a vyjít sebevědomě vstříc novému věku?

Vzpomínky Karola Sidona na léta strávená na studiu v Jeruzalémě, jeho sebeuvědomění si židovských kořenů a konečně konverzi k judaismu. 16 stran fotopřílohy