Ingmar Bergman Livres

Lorsque Bergman jette, comme ici, un regard sur sa vie, c'est un homme profondément marqué par une éducation rigide et par une imagination débordante qui parle. Mais c'est surtout un homme de spectacle : A la fois directeur de théâtre et réalisateur de films, il a vécu dans la fièvre, entre moments de grâce et échecs. Il s'exprime dans complaisances dans ses jugements, qu'il s'agisse d'inconnus, de vedettes - telles que Laurence Olivier, Greta Garbo ou Herbert Von Karajan, avec qui il a travaillé - ou de lui-même. Mémoires, ou plutôt antimémoires, " confessions " modernes, ce livre témoigne de blessures et de crises, mais aussi de rêves et de bonheurs, et il foisonne de souvenirs d'un étrange rayonnement.

Whether one admires Ingmar Bergman's films or not, his importance in the history of cinema cannot be minimized. Bergman, more than any other film-maker, made cinema a respectable study, a field for scholars and intellectuals as well as reviewers. The foremost director of the art film, Bergman has suddenly, since Cries and Whispers and Scenes from a Marriage, become a film-maker whose work appeals to a broader audience as well. Why are Bergman;s films so compelling? Why are they more talked and written about than any other film-maker's? Approaching Bergman's life and work from a host of analytical perspectives rather than from the narrow focus of a single scholar or critic, Ingmar Bergman presents articles by psychiatrists, clergymen, academics, and film-makers. The twenty-five authors are from England, Scandinavia, Canada, and the United States. Contributors such as Robin Wood, Susan Sontag, and Penelope Gilliatt discuss every film, from Bergman's earliest work through Scenes from a Marriage. Bergman himself is represented by his own famous essay "each Film Is My Last," as well as through a major interview with Charles Thomas Samuels. The emphasis is on non-evaluative criticism - criticism that is neither positive nor negative but illuminating. The result is an invaluable aid to understanding and appreciating existing Bergman's films - as well as those to come.

Literární podobu scénářů nejvýznamnějších filmů slavného švédského režiséra doprovází studie Jiřího Cieslara.

Obsahuje štyri filmové poviedky: Jesenná sonáta Fanny a Alexander Šepoty a výkriky Dotyk

Začátkem 80. let Ingmar Bergman sice víceméně uzavřel svou režisérskou dráhu, ale i nadále se věnuje psaní filmových povídek. V centru pozornosti Nevěry stojí rozporuplný vztah muže a ženy. Vypravěč příběhu, stárnoucí režisér, jednoho dne zaslechne jakýsi hlas. Přízrak, kterému hlas patří, se brzy změní v jeho někdejší přítelkyni a kolegyni, herečku Marianne. A ta začne vzpomínat na klíčovou událost svého života.

Drei Tagebücher: Ingmar Bergmann und seine Tochter Maria von Rosen haben erst lange nach dem Tod Ingrid Bergmans beschlossen, die Tagebücher, die sie während ihrer Krebserkrankung geführt haben, zu veröffentlichen. Die Bücher erzählen auf ganz unterschiedliche Weise, wie jeder lernen musste, mit dem nahenden Tod umzugehen. So brechen alte Konflikte zwischen Tochter und Vater auf, die Gefühle schwanken zwischen Trauer, Wut, Liebe und Zorn über die eigene Unzulänglichkeit. Es sind Tagebücher von beeindruckender Authenzität und menschlicher Größe.

Čtyři povídky fenomenálního režiséra poprvé v českém překladu. Existenciálně psychologické povídky (filmové scénáře), kterým dominuje téma mezilidských vztahů, zejména partnerských, vycházejí z Bergmanových stejnojmenných filmů. Hodina vlků, Hanba, Náruživost patří k ostrovní trilogii označované podle místa natáčení, kde slavný režisér strávil podstatnou část svého života. Poslední povídka Ze života loutek rozpracovává téma manželského života a je považována za pendant ke slavným Scénám z manželského života.

Dva texty slavného švédského režiséra a spisovatele.