En savoir plus sur le livre
Východočeské pohraničí bývá často líčeno jako kraj „přerušené paměti“ a ztracených kořenů. Tato kolektivní monografie však nabízí jiný pohled. Představuje Krkonoše, Podkrkonoší, Broumovsko i další oblasti jako dynamický prostor, kde se minulost a přítomnost neustále prolínají – jako místo setkávání, výměny i napětí. Zásadním zlomem vývoje byla poválečná depopulace spojená s vysídlením německého obyvatelstva a následným dosídlováním. Znamenal tento proces skutečně přerušení kulturní kontinuity? Autoři knihy ukazují, že odpověď není jednoznačná. I v prostředí hlubokých demografických změn mohou kulturní vzorce přetrvávat, proměňovat se nebo znovu vznikat. Prostřednictvím historických, antropologických i sociologických přístupů publikace sleduje vztah mezi populačními proměnami a kulturním přenosem. Zaměřuje se na paměť krajiny, každodenní život obyvatel, roli institucí i způsoby, jimiž různé skupiny „čtou“ minulost a dávají jí nový význam. Kniha tak překonává zjednodušující obraz pohraničí jako „vykořeněného“ prostoru a ukazuje jej jako mnohovrstevnatý region, v němž se historická zkušenost nestírá, ale znovu interpretuje – a stává se součástí současných identit.
Achat du livre
Kulturní (dis)kontinuity v českém pohraničí: Krajina, paměť a kulturní dědictví, Jan Horský, Lenka Jakoubková Budilová, Tomáš Korbel
- Langue
- Année de publication
- product-detail.submit-box.info.binding
- (rigide),
- État du livre
- Très bon
- Prix
- 12,99 €
Modes de paiement
Personne n'a encore évalué .
- Titre
- Kulturní (dis)kontinuity v českém pohraničí: Krajina, paměť a kulturní dědictví
- Langue
- Tchèque
- Format
- rigide
- Pages
- 348
- ISBN13
- 9788074657122
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Thème historique
- Description
- Východočeské pohraničí bývá často líčeno jako kraj „přerušené paměti“ a ztracených kořenů. Tato kolektivní monografie však nabízí jiný pohled. Představuje Krkonoše, Podkrkonoší, Broumovsko i další oblasti jako dynamický prostor, kde se minulost a přítomnost neustále prolínají – jako místo setkávání, výměny i napětí. Zásadním zlomem vývoje byla poválečná depopulace spojená s vysídlením německého obyvatelstva a následným dosídlováním. Znamenal tento proces skutečně přerušení kulturní kontinuity? Autoři knihy ukazují, že odpověď není jednoznačná. I v prostředí hlubokých demografických změn mohou kulturní vzorce přetrvávat, proměňovat se nebo znovu vznikat. Prostřednictvím historických, antropologických i sociologických přístupů publikace sleduje vztah mezi populačními proměnami a kulturním přenosem. Zaměřuje se na paměť krajiny, každodenní život obyvatel, roli institucí i způsoby, jimiž různé skupiny „čtou“ minulost a dávají jí nový význam. Kniha tak překonává zjednodušující obraz pohraničí jako „vykořeněného“ prostoru a ukazuje jej jako mnohovrstevnatý region, v němž se historická zkušenost nestírá, ale znovu interpretuje – a stává se součástí současných identit.