En savoir plus sur le livre
Podtitul: Na příkladu středověku a renesance V posledním textu, který ještě stihl sám připravit k vydání, se světoznámý medievalista Jacques Le Goff (1924–2014), od něhož česky vyšlo více než deset titulů, obrací k metodickým principům historické práce se zvláštním zaměřením na otázku předělu mezi středověkem a renesancí. Stať se obrací k následujícím otázkám: Jakou roli má hrát sebehodnocení renesančních osobností v dnešním pojetí epochy, vůči které se vymezovali? Kde leží počátky historické periodizace vůbec a jaké podoby tento nástroj nabyl s ustavením historie jakožto akademického oboru? Kdy a jak se vytvořil dodnes populární obraz středověku jakožto „temného věku“? A jak pojmout úkol historika dnes, kdy řada významných autorů popírá samu nutnost globální periodizace? Autor hájí koncept „dlouhého středověku“ od 3. do 18. století, spojovaného kulturní dominancí latiny a (jednotného či rozpolceného) křesťanství, ale také strukturou společnosti, formou výroby, stravováním, rolí dopravy a dalšími rysy, a zastává se významu periodizace jakožto nástroje orientace a hledání historického smyslu i v dnešním, globalizovaném a polycentrickém světě.
Achat du livre
O hranicích dějinných období, Jacques Le Goff
- Langue
- Année de publication
- 2014
- product-detail.submit-box.info.binding
- (souple)
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- O hranicích dějinných období
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Jacques Le Goff
- Éditeur
- Karolinum
- Publié
- 2014
- Format
- souple
- ISBN10
- 8024627841
- ISBN13
- 9788024627847
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Thème historique, Histoires vraies, Histoire, Presse d'opinion & Essais, Moyen Âge, Renaissance (époque)
- Première publication
- 2014
- Titre original
- Faut-il vraiment découper l'histoire en tranches?
- Évaluation
- 4 sur 5
- Description
- Podtitul: Na příkladu středověku a renesance V posledním textu, který ještě stihl sám připravit k vydání, se světoznámý medievalista Jacques Le Goff (1924–2014), od něhož česky vyšlo více než deset titulů, obrací k metodickým principům historické práce se zvláštním zaměřením na otázku předělu mezi středověkem a renesancí. Stať se obrací k následujícím otázkám: Jakou roli má hrát sebehodnocení renesančních osobností v dnešním pojetí epochy, vůči které se vymezovali? Kde leží počátky historické periodizace vůbec a jaké podoby tento nástroj nabyl s ustavením historie jakožto akademického oboru? Kdy a jak se vytvořil dodnes populární obraz středověku jakožto „temného věku“? A jak pojmout úkol historika dnes, kdy řada významných autorů popírá samu nutnost globální periodizace? Autor hájí koncept „dlouhého středověku“ od 3. do 18. století, spojovaného kulturní dominancí latiny a (jednotného či rozpolceného) křesťanství, ale také strukturou společnosti, formou výroby, stravováním, rolí dopravy a dalšími rysy, a zastává se významu periodizace jakožto nástroje orientace a hledání historického smyslu i v dnešním, globalizovaném a polycentrickém světě.