Paramètres
- 214pages
- 8 heures de lecture
En savoir plus sur le livre
Traktát De vulgarit eloquentia (O rodné řeči) patří mezi u nás méně známé Dantovy spisy. Tento nedokončený traktát se skládá ze dvou po stránce obsahové rozdílných knih. V první se Dante věnuje nejprve otázkám spjatým s jazykem či lidskou řečí obecně (otázka tzv. babylónského zmatení jazyků) a poté seznamuje čtenáře s konkrétní jazykovou situací na Apeninském poloostrově. Mezi zdejšími dialekty hledá jazyk, který by mohl být všem Italům společný a zároveň schopný vyjádřit i největší a nejvznešenější myšlenky. Tento jazyk se nazývá volgare illustre. Druhá kniha pak představuje nedokončenou poetiku a Dante se v ní zabývá různými aspekty kancóny, kterou považuje za vrcholný básnický útvar. Řeší zde např. otázku volby vhodných témat, slovní zásoby či správné veršové struktury. Své názory dokumentuje ukázkami z tvorby italských básníků, zejména představitelů tzv. sladkého nového stylu, a také úryvky z písní provensálských trubadúrů. Připravil R. Psík překlad a úvodní studie.
Achat du livre
O rodném jazyce, Dante Alighieri
- Langue
- Année de publication
- 2004
- product-detail.submit-box.info.binding
- (souple),
- État du livre
- Abîmé
- Prix
- 5,62 €
Modes de paiement
Il manque plus que ton avis ici.
- Titre
- O rodném jazyce
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Dante Alighieri
- Éditeur
- Oikoymenh
- Publié
- 2004
- Format
- souple
- Pages
- 214
- ISBN10
- 8072981188
- ISBN13
- 9788072981182
- Mots clés
- Nonfiction, Sciences sociales, Thématique philosophique, Langues, Linguistique, Littérature italienne
- Première publication
- 1305
- Titre original
- De vulgari eloquentia
- Évaluation
- 3,7 sur 5
- Description
- Traktát De vulgarit eloquentia (O rodné řeči) patří mezi u nás méně známé Dantovy spisy. Tento nedokončený traktát se skládá ze dvou po stránce obsahové rozdílných knih. V první se Dante věnuje nejprve otázkám spjatým s jazykem či lidskou řečí obecně (otázka tzv. babylónského zmatení jazyků) a poté seznamuje čtenáře s konkrétní jazykovou situací na Apeninském poloostrově. Mezi zdejšími dialekty hledá jazyk, který by mohl být všem Italům společný a zároveň schopný vyjádřit i největší a nejvznešenější myšlenky. Tento jazyk se nazývá volgare illustre. Druhá kniha pak představuje nedokončenou poetiku a Dante se v ní zabývá různými aspekty kancóny, kterou považuje za vrcholný básnický útvar. Řeší zde např. otázku volby vhodných témat, slovní zásoby či správné veršové struktury. Své názory dokumentuje ukázkami z tvorby italských básníků, zejména představitelů tzv. sladkého nového stylu, a také úryvky z písní provensálských trubadúrů. Připravil R. Psík překlad a úvodní studie.