En savoir plus sur le livre
Název Antimodernisté není spekulativní, vyjadřuje jen prostý fakt, konstatování, že v logické posloupnosti existovali nejdříve modernisté a teprve po nich antimodernisté. Neexistovaly dvě skupiny, ale pouze jednotlivci, osobnosti více či méně výrazné - umělci, jejichž tvorba procházela nejrůznějšími peripetiemi a proměnami vývoje, v jehož rámci termíny moderní a nemoderní neměly nikdy platnost absolutní. Tradice moderny začala skandály již v šedesátých letech 19. století (Manet) a obdobně pokračovala, zejména ve století následujícím, kterému se s oblibou říkalo moderní. Do českých zemí přišla moderna s malým zpožděním, ale poměrně rychle zde zapustila kořeny. Mimo jiné vyvolala také nálady antimodernistické a tomu odpovídající uměleckou tvorbu, jež se žádnými modernistickými poučkami, dogmaty a manifesty neřídila. Kromě slavných jmen přináší kniha i ukázky výtvarné práce osobností málo známých. Upozorňuje na fakt, že ve slovnících, monografiích a učebnicích se od určité doby jako reprezentativní a důležité objevovalo především umění moderní. Poukazuje rovněž na zpolitizování umění a kultury, k čemuž dospěla avantgarda, nejagresivnější část moderny. Svět umění měl být rozdělen na část pokrokovou a reakční. Tato obrazová publikace se tak stává jedním z prvních příspěvků, jež se snaží s potřebným nadhledem vnést do uměleckohistorické literatury pohledy a soudy vyváženější a někdy i spravedlivější.
Nous avons un total de du titre Antimodernisté (2009).
Achat du livre
Antimodernisté, Jiří Olič
- Langue
- Année de publication
- 2009,
- État du livre
- Bon
- Prix
- 4,39 €
Modes de paiement
Personne n'a encore évalué .
- Titre
- Antimodernisté
- Langue
- Tchèque
- Auteurs
- Jiří Olič
- Publié
- 2009
- Pages
- 196
- ISBN10
- 8087164245
- ISBN13
- 9788087164242
- Séries
- Mots clés
- Nonfiction, Art / Culture, Art
- Description
- Název Antimodernisté není spekulativní, vyjadřuje jen prostý fakt, konstatování, že v logické posloupnosti existovali nejdříve modernisté a teprve po nich antimodernisté. Neexistovaly dvě skupiny, ale pouze jednotlivci, osobnosti více či méně výrazné - umělci, jejichž tvorba procházela nejrůznějšími peripetiemi a proměnami vývoje, v jehož rámci termíny moderní a nemoderní neměly nikdy platnost absolutní. Tradice moderny začala skandály již v šedesátých letech 19. století (Manet) a obdobně pokračovala, zejména ve století následujícím, kterému se s oblibou říkalo moderní. Do českých zemí přišla moderna s malým zpožděním, ale poměrně rychle zde zapustila kořeny. Mimo jiné vyvolala také nálady antimodernistické a tomu odpovídající uměleckou tvorbu, jež se žádnými modernistickými poučkami, dogmaty a manifesty neřídila. Kromě slavných jmen přináší kniha i ukázky výtvarné práce osobností málo známých. Upozorňuje na fakt, že ve slovnících, monografiích a učebnicích se od určité doby jako reprezentativní a důležité objevovalo především umění moderní. Poukazuje rovněž na zpolitizování umění a kultury, k čemuž dospěla avantgarda, nejagresivnější část moderny. Svět umění měl být rozdělen na část pokrokovou a reakční. Tato obrazová publikace se tak stává jedním z prvních příspěvků, jež se snaží s potřebným nadhledem vnést do uměleckohistorické literatury pohledy a soudy vyváženější a někdy i spravedlivější.