Johann Gottfried Seume Livres

Fin 1801, J. G. Seume, ancien militaire puis correcteur chez le fameux éditeur Göschen, part à pied vers Syracuse. Son récit sera dès sa parution en 1803 l’une des relations de voyage les plus populaires d’Allemagne. Témoignage d’un tard venu aux Lumières, intransigeant sur l’égalité et la justice, Seume dit la misère des populations et l’impéritie des puissants. Il écrit des réflexions d’ordre politique, social ou religieux dont la hardiesse stupéfia ses premiers lecteurs : il s’en prend au césarisme de Bonaparte, à la politique du Premier consul en Italie, en France et en Allemagne. Mais Seume sait également confier son humanisme amoureux de l’histoire ancienne, des belles lettres, des beaux-arts, du théâtre et de la musique.

Si Walter Benjamin en 1935 l'évoque comme homme allemand, c'est pour avoir su "sans gloire préserver l'honneur, sans éclat la grandeur, sans appointement la dignité". Malgré son effacement, Seume céda à ses amis et se plia à contrecoeur à la tâche de décrire sa vie, se jugeant seul dépositaire de son originalité. Lecteur passionné des ouvrages des Anciens, il fait de la sérénité une conquête permanente mais possible. L'époque n'est pas au lyrisme : observateur du monde, il y décèle les avatars de l'esclavagisme et de l'injustice. Puisant dans ses seules ressources morales, il s'efforce de surmonter les bouleversements personnels et ceux d'un pays où s'installe la domination napoléonienne. Le travail d'écriture accompagne dans l'ombre le refus d'un ordre établi inégalitaire. De l'autobiographie, écriture intime livrée au public, et ici dans sa première phase historique, s'extrait une individualité sans compromission. Prônant l'émancipation des tutelles dans la droite ligne des penseurs du XVIIIe siècle, cet esprit toujours en éveil est porté par une sensibilité aux choses les plus communes. Avec une ultime lettre à Wieland, dictée par une fidèle amitié, et un tout dernier récit de voyage, ces fragments d'une remémoration manifestent une foi en la seule humanité.

This translation of Johann Gottfried Seume's autobiography is considered to be a classic work of German Literature, letting the reader participate in a man's journey through life in the 19th century who describes the European countries of his time with a sharp tongue of a political polemicist.

Tři knihy ve své době známého montanisty a hermetického přírodovědce Johanna Gottfrieda Jugela (1707-1786) předložené v tomto sborníku mají nejlépe vystihovat autorovu filosofickou koncepci, kterou by snad bylo možné nazvat hledáním božského počátku, jeho projevů a utváření v přírodě. Upřímně, na základě bohaté zkušenosti a moudrého vhledu se autor snaží proniknout k samotnému jádru, které je nejpevněji uchováno pod příkrovem minerální říše. Opíraje se o principy hermetické vědy pokouší se Jugel podobně jako slavný spis Homérův zlatý řetěz dokázat, že samotný počátek přírody tkví v astrálních influencích, které nepřestajně proudí v celém stvoření. V odhalování onoho skrytého počátku a semene přírody dokonce spatřuje možnost prozření a duchovního rozvoje člověka. Ze všech Jugelových knih je zřejmé, že během života navštívil důlní lokality a zajímavé geologické oblasti v Německu a v Rakouské monarchii, jakými byly pohoří Harz, Krušné hory, Krkonoše nebo Banská Štiavnica v tehdejších Horních Uhrách a některé oblasti v Sedmihradsku. Jako skutečný polyhistor obsáhl Johann Gottfried Jugel svými znalostmi různá odvětví vědy, především matematiku, fyziku, technologii, stavebnictví či kosmologii, a za své nejhlavnější obory pojal mineralogii, chemii, resp. chymii, hornictví, hutnictví, ale i měřičství a konstrukci důlních staveb.

Johann Gottfried Seume: Mein Sommer 1805 Erstdruck: Leipzig 1806. Neuausgabe mit einer Biographie des Autors. Herausgegeben von Karl-Maria Guth. Berlin 2017. Textgrundlage ist die Ausgabe: Johann Gottfried Seume: Prosaschriften. Mit einer Einleitung von Werner Kraft, Köln: Melzer, 1962. Die Paginierung obiger Ausgabe wird in dieser Neuausgabe als Marginalie zeilengenau mitgeführt. Umschlaggestaltung von Thomas Schultz-Overhage unter Verwendung des Bildes: William Merritt Chase, Im Sommer, 1870. Gesetzt aus der Minion Pro, 11 pt.