André Philippe Livres

C’est le plein hiver à Venise. En proie à la douleur physique, ses nuits balayées par des cauchemars oppressants, Richard Wagner conte à son épouse Cosima les fantastiques péripéties dans lesquelles l’a entraîné le père de celle-ci, Franz Liszt, lors de son récent séjour au bord du Grand Canal. S’ensuit une étonnante fantasmagorie où se succèdent aveux troubles, dissimulations, haines conjugale et désirs secrets. Sur fond d’angoisse et d’exaltation, apparaissent des personnages baroques, incarnations méphistophéliques qui égarent le protagoniste au coeur du labyrinthe vénitien. Cette histoire surréelle exprime la fascination de Wagner pour l’amour, la mort, la musique, la littérature, l’amitié. Malmené entre rire et tragédie, injures et poésie, érotisme et affres de la maladie, le lecteur est conduit à vivre de l’intérieur, seconde après seconde, les ultimes fantaisies du génie qui engendra les chefs-d’oeuvre que sont les opéras Tristan et Isolde et Parsifal.

A l'âge de quarante-trois ans, une veille de carnaval, Robert Schumann se jette dans le Rhin. Sauvé par des mariniers, il est aussitôt interné dans un établissement psychiatrique près de Bonn. Loin de ses proches, il ne compose plus, son état se dégrade de jour en jour et il y meurt deux ans et demi plus tard. Quelle fut précisément la folie de ce compositeur dont l'oeuvre si géniale se situe à l'apogée du romantisme allemand ? Tourmentée tout au long de son existence, sa musique influença-t-elle cette maladie ? En retour, son travail de création joua-t-il un rôle dans l'évolution de sa pathologie ? Partant des éléments biographiques, musicaux et psychanalytiques, s'appuyant sur des documents psychiatriques encore inédits, Philippe André rétablit la réalité d'une destinée particulièrement tragique et douloureuse, celle du plus poète de tous les musiciens.

Philippe André est psychiatre, psychanalyste et musicien. Il est l'auteur d'ouvrages sur Robert Schumann (Schumann. Les Chants de l'ombre, 1982) et sur Franz Liszt (Les Années de Pèlerinage, 2008), ainsi que de nombreux textes sur l'art et les sciences humaines.

Kontext: Die Sonnenkorona wird seit 1932 mit Koronographen beobachtet. Nur wenige Jahre später war klar, dass die Korona viel heißer ist als die sichtbare Sonnenoberfläche; seit dem ist der Mechanismus der koronalen Heizung ungeklärt. Viele Mechanismen wurden vorgeschlagen, die genügend Energie zur Basis der Korona liefern, es hat sich aber kein vollständig selbstkonsitentes Bild des Energietransports und der koronalen Dissipation etabliert. Ziele: Wir möchten ein selbstkosistentes Modell aufstellen, welches Bewegungen auf der Sonnenoberfläche enthält, welche das Magnetfeld verbiegen und verflechten, wodurch in der Korona Ströme induziert und Ohm’sch dissipiert werden. Die Modellbeschreibung soll durch den Vergleich von synthetischen mit realen Beobachtungen untermauert werden.

Historický román o životě Michala Rondeta, jednoho z prvních francouzských odborářů. Ústředním námětem románu je stávka loirských horníků v La Ricamarie a protihornický masakr 16. června 1869 v Brûlé. Na rozdíl od Zolova "Germinalu", líčícím stejné události měšťácky skresleně, opírá se A.P. o líčení svědků a o dokumenty a rekonstruuje historickou pravdu. Ukazuje práci loirského horníka Michala Rondeta, který organisuje a usměrňuje masově rostoucí hnutí nejprve tak, že zakládá proti vůli ředitelství dolů podpůrnou pokladnu "Bratrství", usiluje o zastoupení horníků v parlamentě, a teprve když se Společnost snaží záměrným prodlužováním pracovní doby znemožnit schůze a v očekávání války s Pruskem nutí zvyšovat těžbu, vyzve Rondet horníky ke stávce. K jejímu potlačení je vyvolán vojenský oddíl, který na Rondetovu žádost o vyjednávání odpoví střelbou a bodáky. Po pěti letech vězení pokračuje Rondet v zakládání odborářských buněk, dosahuje obhájení hornického programu v parlamentě a zakládá Národní federaci francouzských horníků, která byla první dělnickou všeodborovou federací, z níž především se později vyvinula Ústřední konfederace práce.