Jiří Pavlík Ordre des livres

Dvanáctý svazek edice Patristika přináší překlad dialogu Jana Chrysostoma O kněžství s komentářem a úvodní studií Jiřího Pavlíka. Jde o jedno z Janových nejznámějších děl, které však není snadné správně chápat a interpretovat. Literární žánr textu je složitý, okolnosti a postavy dialogu vyvolávají historické nejasnosti, autenticita zmiňovaných událostí je nejistá. Text je stylizován jako dialog dvou přátel, Jana a Basileia, v situaci, kdy mají oba být povýšeni do kněžské hodnosti. Rámec rozhovoru využívá Jan k tomu, aby představil vysoké hodnoty kněžské služby, vykreslil moc a důstojnost kněžství, ale také jeho nároky a rizika. V průběhu debaty postupně popisuje, jaké kvality a jaké vzdělání člověka uschopňují k této službě, na co všechno musí nositel kněžství dbát, v čem se musí neustále zdokonalovat. Kněžství je pro Jana veřejným úřadem par excellence, jenž svou důležitostí převyšuje úřady světské i vojenské. A vzorem hodným napodobování je apoštol Pavel, který ztělesňuje obraz dokonalého kněze. Janův text patří k důležitým svědectvím toho, jak církev jeho doby pohlížela na kněžský úřad a jak se v dějinách církve postupně utvářelo pojetí církevní autority. Úvodní studie, komentář a překlad Jiří Pavlík.

Když na přátelském posezení několika občanů obce Prasek v místní knihovně vznikla myšlenka napsat knihu o historii vsi, zdálo se to být pro mnohé téměř utopií. Prosazování této ideje se nezištně ujala JUDr. Marie Chladová, mimo jiné oslovila autory s žádostí o sepsání dějin rodné vsi. Mnozí zdejší občané poté nejen poskytli cenné písemnosti, fotografie velmi pestře dokumentující život v obci zejména ve 20. a 21. století, ale i finančně přispěli na vydání knihy.

Dvanáct křestních katechezí svatého Jana Chrysostoma (Zlatoústého), jednoho z nejplodnějších církevních otců, nás uvádí do tajemství křtu. Díky zápalu a vytříbenému jazyku autora si můžeme zpřítomnit atmosféru tehdejších příprav na křest, samotného obřadu křtu a velikonočních slavností, připomenout si význam svátostných symbolů a účinky svátostí a směleji se otevřít Boží lásce, aby v nás dary, které jsme při křtu obdrželi, nesly hojné plody.

Kniha mapuje společenskou a hospodářskou situaci v Hradci Králové a jeho bezprostředním okolí v ponurých letech první světové války a v revolučním roce 1918. Autoři poodhalují nálady běžného obyvatelstva i početného úřednictva oscilující mezi aktivismem a odbojem vůči monarchii, postupný rozklad pronikající do všech aspektů života a vrcholící v říjnu 1918 převratovými událostmi.

První text, Quod nemo laeditur nisi a seipso, nabízí stoické řešení, že spravedlivý nemůže trpět, protože nemoc, chudoba, vyhnanství a smrt nejsou skutečným zlem, zatímco zdraví, bohatství a pocty nejsou skutečným dobrem. Druhý text, Ad eos qui scandalizati sunt, přináší křesťanské řešení vycházející z nepoznatelnosti Božích záměrů a víry v prozřetelnostní řízení událostí. Utrpení je zde chápáno jako zkouška a zárodek budoucí odměny. Tento spis se také dotýká problému zla v církvi, neboť Janovi stoupenci čelili nejen konfiskaci a vyhnanství, ale i vnitřním bojům, které byly umocněny pronásledováním ze strany církevních úřadů. Kniha obsahuje komentovaný překlad obou exilových spisů a dvě úvodní studie. První studie se zaměřuje na život Jana Chrysostoma, jeho konflikty v Konstantinopoli a průběh exilu, přičemž popisuje metodologické posuny v chrysostomovském bádání. Druhá studie se věnuje rukopisné tradici obou textů a jejich literární charakteristice, přičemž načrtává myšlenkový kontext autorových argumentů, což je užitečné pro pochopení hlavních témat obou spisů.