Jan Motal Livres

Práce analyzuje dějinnost ve filmech Chrise Markera a Karla Vachka. Teoretický rámec vymezuje tento prostor rozumění na základě Gadamerovy filozofické hermeneutiky a Ricoeurova pojetí mimésis, interpretuje Heideggerovu analýzu časovosti pobytu. Snaží se tak ve vztahu k eseji, jejž předběžně definuje jako procesuální dialog ne-karteziánského myšlení, zhodnotit pojem rozumění a díky němu pojmout dějinnost jako vztahování se pobytu k jeho časovosti. Na tomto základě interpretuje Vachkovu a Markerovu tvorbu a dochází k poznatku, že zatímco Vachkův monologický styl filmový esej ohýbá k pamfletické manifestaci tradičních myšlenkových schémat nejedlovského národního romantismu, Marker se v sebereflexivitě obrací k mechanismu dějinnosti jako takovému a je pro něj nejdůležitější strukturální analýza paměti, vzpomínek a časovosti o sobě.

Publikace teoreticky vymezuje dramaturgickou analýzu jako druh interpretace audiovizuálního uměleckého díla, založené na filozofické hermeneutice v tradici Hanse-Georga Gadamera. Takto určenou metodu pak používá pro analytické rozumění toho,jak pojímají krásu vybraná filmová díla Jana Špáty. Podrobná analýza zvolených filmů vychází z úkolu dramaturgie jako rozumějící disciplíny, která odhaluje smysl díla ve vztahu ke konkrétním nástrojům jeho konstrukce. Výsledná interpretace s využitím filozofie Martina Heideggera ukazuje Špátovo dílo jako náročné a komplexní svědectví o kráse jako uvědomění si vrženosti pobytu (Dasein), jež vrací člověka k jeho bytí. Existenciální rozměr krásy ve Špátově kinematografii umožňuje adaptovat utrpení člověka jako organickou součást smysluplné existence.

V knize naleznete rozhovor místo ediční poznámky, který vedl Dominik Melichar s editorkou knihy a kurátorkou festivalu alternativy příští vlna/next wave Lenkou Dombrovskou, studii filosofa a teoretika Jana Motala, jež pojednává o historii pojmu alternativa, 77 medailonků osobností (od Ridiny Ahmedové po Tomáše Žižku), 11 profilových rozhovorů (Vratislav Brabenec, Martin Machovec, Petr Nikl, Lucie Trmíková, Zuzana Bambušek Krejzková, Miroslav Bambušek, Jiří Adámek, Jiří Havelka, Michal Hába, Lukáš Brychta, ka3ka3) a více než 200 fotografií, které mapují desetiletí české umělecké alternativy. Lenka Dombrovská o knize prozradila: „Tvorba umělců, které představujeme, sahá i před rok 89, takže naše nastínění možností především divadelní alternativy zahrnuje asi půl století – od cca 70. let dvacátého století do 20. let jednadvacátého století. Základem je ale pořád – především české a především divadelní – alternativní umění posledních třiceti let. Jenže to nevznikla z ničeho a nepřechyluje se do ničeho, o té neuzavřenosti umělecké tvorby ostatně svědčí i název našeho festivalu příští vlna/next wave Tři tečky před námi a tři tečky po nás.“

Esejistický průzkum souvislostí radikálního myšlení a divadelní dramaturgie se pokouší odpovědět na otázku, jak vrátit tomuto oboru sociální a politický význam ve světě individualizovaných „nomádů“ soutěžících o pozornost na uměleckém tržišti. Prostřednictvím dialogu s myšlením filozofa Martina Bubera a anarchisty Gustava Landauera autor podniká výpravy ke kořenům moderního dramatického umění jakožto sociálně transformačního programu usilujícího zároveň o sjednocení a osvobození člověka, společenství i přírody. Hledá „duchovní základy divadelního anarchismu“, radikální kritiky moci i socioekonomických poměrů. Kniha se tak pokouší obnovit smysl dramaturgie jako moderní profese zakořeněné ve strukturách prožitku své doby, ale i v hlubších ekologických souvislostech, a ukázat, proč je divadlo nenahraditelné i v multimediální, síťové době. Radikální dramaturgie je určena divadelním umělcům a umělkyním, ale i širší odborné veřejnosti pro povzbuzení k hledání nového a spravedlivějšího vztahu jevištní tvorby ke společnosti a přírodě.

Soubor komentářů a esejů ohledává téma dialogu na ploše aktuálních společenských a politických problémů, jako je eroze demokratických hodnot, populismus a nacionalismus, uprchlická krize nebo ztráta solidarity. Texty prozkoumávají kořeny evropské kultury a snaží se znovu zhodnotit jejich zdravé jádro ve vztahu k otázkám svobody, demokracie, lidských práv, soucitu i křesťanství. Úvodní část přináší několik kritických esejů k současné filmové a televizní tvorbě a dokumentaristice, soubor uzavírá úvaha nad vysokým uměleckým školstvím a rozhovor o možnostech dialogu. Texty byly vybrány z publicistické tvorby autora za posledních pět let, která byla publikována v rozhlase nebo na internetu.

Kniha esejů věnovaných poválečnému radikálnímu myšlení o křesťanství. Teologie Harveyho Coxe, Dorothee Sölle, Françoise Laruella, Delores S. Williams, Jacquese Ellula, Theodora W. Jenningse či Johna Milbanka a Slavoje Žižeka je otevřená, dialogická a kritická. Přibližuje angažované křesťanství z mužské i ženské perspektivy, které vyrůstá ze zkušenosti prvního světa i černošských otrokyň a touží bojovat za spravedlnost sociální i environmentální, hlásat lásku bez hranic genderu a sexuální orientace.

Kniha formou filozofického eseje představuje ucelenou teorii umění. Dokládá, že jsme si navykli vnímat umělecké dílo jako nástroj komunikace, namísto toho, aby pro nás bylo prostorem setkání. Tedy místem pro dialog se sebou samými, s druhým, se zkušeností celého lidstva uloženou v archetypech, s nimiž v umění pracujeme. Kniha vychází z existenciálního pohledu na člověka a rozumí dílu jako odrazu základních otázek lidské existence (smrt, svoboda a rozhodování, osamělost, smysl), jež lze řešit pouze „teď a tady“, nikoliv abstraktně. V uměleckém díle se zračí zkušenost autora i čtenáře či diváka, kteří se tak potkávají na společné ploše, jež překonává odlišnosti našich konkrétních existencí. Umění podle této knihy může být nástrojem k znovuobjevení tváře druhého a otevření situace dialogu, která nám pomůže rozvíjet vzájemné porozumění. Dnes, v době nastupujícího nacionalismu, stavění bariér a překážek a zdůrazňování odlišností, je toto vyznění knihy jasnou zprávou o tom, že umělecké dílo je vždy angažované – protože otevírá univerzalitu lidství. Publikace je shrnutím autorovy pedagogické a teoretické činnosti v poslední době.

Kolektiv autorů se v osmi autorských kapitolách věnuje novým trendům v rozhlasu a televizi. Vybranými tématy jsou např. právní a etické problémy současné rozhlasové a televizní tvorby, základní problémy dramaturgie, trendy v tvorbě rozhlasových dokumentů či možnosti výroby pořadů pro webovou televizi.