Ivo Říha Livres

Monograie je věnována evropské gastronomii od středověku do 20. století, geograficky je zaměřena na střední Evropu. Vychází z předpokladu, že jídlo uspokojuje jednu ze základních životních potřeb a způsob tohoto uspokojení se proměňuje jak ve vztahu k době, zeměpisné poloze a vývojovému stupni lidské společnosti, tak v závislosti na příslušnosti k té které sociální, případně profesní vrstvě. První svazek se skládá ze čtrnácti chronologicky řazených kapitol, které - většinou metodou sondy - přibližují nejrůznější aspekty dějin stravování v Evropě v širokém chronologickém i teritoriálním záběru. "Ambiciózní projekt ukotvený v prostoru Evropy má široké rozpětí - sledovaný časový úsek zasahuje středověk až po osmdesátá léta 20. století. Prostřednictvím stravy je zde definován životní styl společnosti včetně stravování armády či civilního obyvatelstva v období válek. Předností záměru je, že se nesoustředí jen na dílčí časové či sociální téma, jak to dle svého zaměření až dosud činí jednotlivé historické disciplíny, ale pokouší se prezentovat komplexní obraz. Tato komplexnost i širší časový a geografický záběr jsou předností a přínosem předkládané kolektivní monografie." PhDr. Hana Dvořáková (Etnografický ústav Moravského zemského muzea).

Básník a prozaik Jáchym Topol se v uplynulých třech desetiletích uplatňoval též na poli žurnalistiky. Jako redaktor je spojen s časopisy Jednou nohou / Revolver Revue, Sport, Informační servis a Respekt, později se několik let podílel na chodu kulturní rubriky Lidových novin. Coby reportér, recenzent, komentátor, glosátor a esejista přispíval i do mnoha dalších periodik. Kniha Výstup Jižní věží nabízí v chronologickém pořadí obraz různých poloh vývoje jeho novinářské práce. Odhaluje témata, která ho trvale přitahují a k nimž se opakovaně vracel, a mimo jiné tak rozkrývá zajímavé vazby mezi Topolovým rukopisem publicistickým a beletristickým. Výbor uspořádal Ivo Říha ve spolupráci s autorem. Součástí svazku je úplná bibliografie publicistických textů Jáchyma Topola.

Výbor z českých i zahraničních studií o díle Jáchyma Topola představuje celou škálu možných přístupů k tomuto dílu – od pohledů jazykovědných, přes studie stylistické až k úvahám kulturně-historickým. Svazek ukazuje, jak mnohotvárné a významově bohaté Topolovo dílo je a kolik je v něm při pozorném čtení možno nalézt. Svazek uspořádal a předmluvou a ediční poznámkou opatřil Ivo Říha.

Kniha Možnosti četby nabízí interpretaci díla Karoliny Světlé na pozadí diskurzu české literární kritiky druhé poloviny 19. století. Autor se soustředí na dobové přístupy k podobám a funkcím národní literatury, zaměřuje se na problematiku úkolů kladených na českého spisovatele. Nad prózami Karoliny Světlé otevírá otázku, v jaké míře mohla tato "společenská objednávka" ovlivňovat individuální umělecký rukopis. Zajímá jej problém autorské i čtenářské reflexe vlastenecky výchovné tendence literární tvorby. Toto dobové přijetí tendence daného druhu coby faktoru, který žádoucím (nikoli limitujícím) způsobem přednastavuje utváření smyslu uměleckého díla, chápe jako výraz dědictví raně obrozenských ideových konstruktů, jako projev pohybu v mýtu o vzkříšeném národu - pohybu, který v rámci takřka všeobecně akceptovaného komunikačního kódu čtenáři sdílejí se svou spisovatelkou.

Dvoudílná kolektivní monografie Krajiny prostřených i prázdných stolů se v široké metodologické škále věnuje proměnám evropské gastronomie od středověku po naši současnost. Její první část přiblížila různá pojetí jídla a stravování, vyplývající z dobového kontextu, zeměpisné polohy i vývojového stupně konkrétních sociálních skupin či profesních vrstev. Druhý svazek tvoří šestnáct rovněž chronologicky řazených kapitol, jež soustředí v širším středoevropském kontextu pozornost zejména na literární a umělecké reflexe nastíněných témat.

Poeticky nazvaná kolektivní monografie „Pozdrav milý od Polabí k jihu pílí!“ je souhrnným výstupem více než pětileté spolupráce Filologické fakulty Bělehradské univerzity a Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Během společných setkání, přednášek a workshopů měli badatelé různého oborového zaměření z obou pracovišť možnost promýšlet aktuální otázky recepce české a slovenské literatury v jinoslovanském prostředí, připomínat různá témata vzájemných kontaktů v rozpětí mezi filologií a historiografií a v neposlední řadě – s vědomím zřejmých transkulturních přesahů – reflektovat komplexní historický vývoj v širších souvislostech středovýchodní Evropy. Mnohé příspěvky se proto v naznačených pohledech a metodologických paradigmatech imanentně dotýkají otázky místa a smyslu slovanských studií literárněvědného, kulturologického i historiografického profilu v soudobém světě. Východiskem z jejich problematické situace může být důsledně rozvíjená interdisciplinarita a otevřenost tematické pestrosti, se kterými lze překonat limitující interpretace národních kultur a jejich hranic.

Kolektivní monografie s názvem „Spanilost Vaše cizozemcům se líbí…“ přibližuje v mezioborovém pohledu vývoj a proměny českých kuchařských knih vydávaných v průběhu „dlouhého“ 19. století. Autoři se soustřeďují na otázku, jakou roli tato knižní tvorba plnila v každodenním životě obrozující se české společnosti. Tematicky se věnují podobě gastronomických schémat, která kuchařské knihy svým obsahem přirozeně dotvářely. Stranou autorského zájmu ovšem nezůstávají ani další hlediska potvrzující, že kuchařské knihy mohou být jedním z modelů interpretace veškerých procesů a společenských změn, jež 19. století přineslo v kolektivním i individuálním smyslu.

Fenomén propagandy průběžně reflektuje historie, sociologie, filozofie, lingvistika, psychologie, ekonomie, politologie nebo nověji tzv. postdisciplinární kulturální či mediální studia. Přítomná kolektivní monografie by k těmto reflexím chtěla přispět zejména svou mezioborovou perspektivou, jež má hned několik předností - především jde o časovou a metodologickou pestrost uchopení a analýzy konkrétních podob a důsledků propagandistických aktivit. Díky tomu je pak možná i konfrontace přímých propagandistických forem a poměrně různorodých forem zastřených (nepřímých), a v neposlední řadě tento přístup umožňuje též poukaz na podmíněnost dobovým kontextem či dalšími rysy persvazivního nátlaku.